Malá sociální revoluce pro studenty. Týká se větší pomoci v mateřství či „nové“ dávky

Vysokoškolské studenty, především pak ty v doktorském studiu, čekají zřejmě v blízké době velké změny v sociálních aspektech studia. Ministerstvo školství (MŠMT) ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) totiž chystají celou řadu úprav, ať už v sociálních stipendiích, podmínkách pro mateřskou pro doktorandky nebo v motivaci k přechodu od stipendií ke mzdám.

V první polovině dubna na téma sociálních změn pro studenty VŠ především v doktorském studiu jednali šéf MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Tématem byla mimo jiné podpora doktorandek a doktorandů v souvislosti mateřstvím (rodičovstvím) a otázka transformace sociálních stipendií do nepojistné sociální dávky, řekl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta.

V souvislosti s podporou matek doktorandek může dojít ke znevýhodňující situaci v případě, kdy jsou studentky po dobu doktorského studia zajištěny stipendiem, neboť tento status jim neumožňuje čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Nejedná se totiž o pojistný pracovní vztah, který by nárok na tuto dávku zajistil. Čerpat mohou od narození dítěte rodičovský příspěvek (RodP). Pokud má rodič nárok na mateřskou, čerpá standardně rodičovský příspěvek až po PPM. Souběžně lze čerpat PPM a RodP jen pokud je PPM nižší než RodP.

Ministři se dohodli, že celou situaci by bylo vhodné řešit zcela standardně, a to uzavíráním pracovních poměrů se studentkami v rámci doktorského studia, namísto poskytování stipendií. „V tomto směru musí příslušné kroky vůči školám učinit MŠMT. Ze strany MPSV bylo konstatováno, že lze změnit úpravu rodičovského příspěvku tak, aby v situacích, kdy rodiče nemají nárok na pomoc v mateřství, mohli čerpat rodičovský příspěvek již před narozením dítěte, a to po dobu, po kterou lze před narozením dítěte čerpat PPM, 8 až 6 týdnů, respektive až 2 měsíce před narozením dítěte,“ uvedl Augusta.

Řeší se i transformace sociálních stipendií do nepojistné dávky. Aktuálně však MPSV připravilo a zaslalo do meziresortního připomínkového řízení rozsáhlou změnu dávkových nepojistných systémů, kdy se navrhuje novou příjmově a majetkově testovanou dávkou státní sociální pomoci nahradit čtyři současné hlavní dávky. „Tato úprava, která má nabýt účinnost k červenci roku 2025, aktuálně prochází legislativním procesem. Další legislativní úpravy dávek je třeba časovat právě s ohledem na výše uvedené, mimo jiné zejména i s ohledem na možnosti technické implementace,“ dodal Augusta.

Ministr školství Bek pro Echo24 řekl, že je zásadní motivovat univerzity k tomu, aby co nejdříve a co nejrychleji převáděli podporu doktorandů z formy stipendií na mzdu. „To je totiž řešení pro celou řadu sociálních problémů, se kterými se doktorandi setkávají, ať už jde o rodičovskou, mateřskou, žádání o hypotéky. Jednáme teď s ministerstvem financí, které je tomu nakloněno, že bychom pro univerzity, které budou chtít už v příštím roce přecházet ze stipendií na mzdu, dodali dodatečné prostředky na sociální a zdravotní odvody. Z pohledu státního rozpočtu je to prakticky neutrální, protože stát peníze pak dostane zpátky,“ uvedl Bek.

Ministryně Langšádlová pro Echo24 řekla, že se dále řeší to, aby bylo úspěšně dokončené doktorské studium započítáno jako praxe, když absolvent například nastoupí do veřejné správy. „Pokud je někomu 28 nebo 29 a má i pracovní zkušenosti z toho studia, tak je nefér na něj pohlížet jako na čerstvého absolventa,“ uvedla Langšádlová.

V souvislosti s mateřskými pro doktorandky Langšádlová uvedla, že stát v současnosti ty nejvzdělanější ženy trestá tím, že nemají nárok na PPM. „Já chápu sociální systém, propojení s odvody, ale dohodli jsme se, že pro doktorandky vytvoříme speciální dávku. Bavíme se také o flexibilnějších podmínkách v případě čerpání rodičovského příspěvku a o těch zmíněných sociálních stipendiích. To budeme řešit v rámci koalice a připravuji k tomu podklad pro K5,“ uvedla ministryně.

Asociace: Kroky správným směrem

Česká asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) považuje zavedení speciální dávky kompenzující nespravedlivou absenci nároku doktorandek bez pracovního úvazku na peněžitou pomoc v mateřství za klíčové. „Pokud k jejímu zavedení dojde, bude to znamenat odstranění jedné z bariér, s nimiž se některé vědkyně a badatelky bohužel musí potýkat,“ řekl pro Echo24 předseda ČAD Jakub Šindelář z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Výpadek ze systému sociálního zabezpečení a související problémy by podle něj řešilo i zmíněné převedení doktorských stipendií na úvazky, pro něž by VŠ dostaly od MF dodatečné finance na zdravotní a sociální odvody. „Proto podobný model obecně podporujeme. Jelikož se však na jeho realizaci v dohledné době nelze spoléhat, preferujeme, aby specifická situace doktorandek-matek bez nároků na peněžní pomoc v mateřství byla vyřešena samostatně a co nejdříve,“ dodal.

Avizovaná větší flexibilita v čerpání rodičovského příspěvků jde podle něj také správným směrem; konkrétně by umožnila lepší sladění pracovních a výzkumných aktivit s osobním a rodinným životem. ČAD vítá i započítání úspěšného doktorského studia do délky praxe při nástupu do veřejné správy je pozitivní signál. „Tato forma uznání přínosu doktorátu může podnítit zájem vysoce vzdělaných absolventů působit na ministerstvech i jinde ve státní správě,“ řekl Šindelář.

Jako pozitivní krok vnímá i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který má nově počítat s uznáním 4 let úspěšně dokončeného prezenčního doktorského studia jako tzv. náhradní doby pojištění. „Zde vítáme, že návrh počítá se započítáním doktorských studií zpětně již od roku 2010. Velmi nás ale mrzí, že připomínky navrhují, aby byly jako náhradní doba pojištění uznány maximálně 4 roky prvního úspěšného prezenčního doktorského studia. Uvítali bychom, aby byly do náhradní doby pojištění započítány 4 roky jakéhokoli doktorského studia v životě dané osoby,“ uvedl Šindelář.