Probíhá technologická revoluce, do konce dekády může mít Česko nobelistu, říká Langšádlová

SITUACE VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Probíhá technologická revoluce, do konce dekády může mít Česko nobelistu, říká LangšádlováROZHOVOR
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v rozhovoru pro Echo24. Foto: Michal Čížek
3
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Svět prochází v současné době technologickou revolucí, kterou nám musí pomoci zvládnout věda. I proto je potřeba, aby do ní šlo co nejvíce prostředků a aby se teorie co nejvíce propojovala s praxí. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Dále mluvila o tlaku na vědeckou excelenci, sociální situaci doktorandů či o tom, zda má Česko šanci na Nobelovu cenu.

Před pár dny jste zveřejnila obhajobu proti obvinění, že jste jako ministryně neviditelná. K řadě těch témat, která jste tam zmínila, se dostaneme. Proč jste ale cítila potřebu se obhajovat?

Já si myslím, že vědní politika je velmi specifická. Přesto, že jsem se zúčastnila desítek konferencí, dávám rozhovory, vydáváme tiskové zprávy, tak jsem považovala za důležité veřejnosti a i svým kolegům ještě lépe a detailněji vysvětlit, čím se reálně zabývám.

Vláda zřídila pozici Ministryně pro vědu, výzkum a inovace, aby dala najevo, že věda je pro ni prioritou. Je to ale pravda? Z hlediska financování to tak nepůsobí…

Já i Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace jsme navrhovali vyšší rozpočet pro vědu a výzkum. V minulém roce to bylo dokonce 47 miliard. Ale musíme také rozpočet každé z kapitol brát v kontextu rozumné fiskální politiky. Naše vláda se rozhodla snižovat deficity a tím i státní dluh, který je v tuto chvíli tak vysoký, že dáváme 90 miliard korun na obsluhu státního dluhu. Když se podíváte na státní rozpočet jako takový, tak jsme snížili celkové výdaje a rostly de facto jenom čtyři kapitoly. Samozřejmě výdaje na obranu, protože bezpečnostní situace se dramaticky změnila a jsem ráda, že naše vláda rozhodla o zvýšení výdajů na dvě procenta HDP. Zvyšují se výdaje v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, zejména na důchody a pak právě obsluha státního dluhu. Vedle toho se snažíme financovat ještě prioritu školství a vědy. Já nejsem s rozpočtem na rok 2024 spokojená, protože nerostl, ale stagnoval. Přesto jde o jednu z kapitol, která alespoň stagnovala a neklesala. Nejde o úplně identický rozpočet jako v roce 2023, protože jsem definovala priority financování pilířů vědy, tedy vysoké školy a Akademie věd, zároveň podporu excelence a transferu.

Jak to vypadá s rozpočtem pro vědu na příští rok?

Proces sestavování rozpočtu pro vědu a výzkum je velmi specifický, protože se tyto oblasti prolínají hned 16 kapitolami státního rozpočtu. Nejde jen o samostatné kapitoly jako je Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR, Akademie věd, ale jsou to i součásti rozpočtu ministerstev obrany, vnitra, zemědělství a tak dále. Rozpočet se začíná připravovat počátkem roku, teď už ho máme připravený a je navržen ve výši 45 miliard korun. Myslím si, že to je i fiskálně odpovědný návrh, je nutné, aby byl zajištěn nějaký nárůst prostředků na vědu. Máme dvě priority navíc oproti loňsku. Zahrnuli jsme účast v evropských partnerstvích, to jsou projekty podporované Evropskou komisí a je potřeba, abychom se jich více zúčastnili.

A ta druhá priorita?

To je priorita, na které dlouhodobě pracuji. Jedná se o podporu tří klíčových technologií – umělé inteligence, kvantových technologií a polovodičů. V případě kvantových technologií připravujeme s vicepremiérem Bartošem strategii jejich rozvoje, která dosud neexistuje. Vycházím i ze zkušeností z jiných zemí, třeba z USA. U polovodičů jsme velmi aktivní ve spolupráci s Tchaj-wanem. Také jsem se s mým týmem podílela na tvorbě Evropského aktu o čipech. Návazně na to jsem připravila sadu nástrojů na podporu výzkumu těchto třech technologií, od základního výzkumu po aplikace ve firmách. Jsme totiž v období technologické revoluce. Především v oblasti umělé inteligence, která bude mít vliv na všechny sféry našeho života. Proto to není jen o tom podpořit základní výzkum umělé inteligence, ale i o tom AI zapojit do všech ostatních oblastí vědy.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) během rozhovoru s deníkem Echo24.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) během rozhovoru s deníkem Echo24. Foto: Michal Čížek

Vaší prioritou je transfer znalostí z teorie do praxe. Jak se tyto dvě oblasti mohou protnout?

Já to mohu srovnat se zahraničím, například s Izraelem či USA, kde výsledky výzkumů jsou samozřejmě na jedné straně publikovány ve vědeckých časopisech, a to je naprosto v pořádku. Na druhé straně se tam ale pracuje s výsledky tak, aby měly větší vliv na společnost. Ten vliv může být ekonomický, takový, který přispívá k ekonomickému růstu. Ale také se výrazně více využívají výsledky vědy pro tvorbu veřejných politik. Pokud se důchodová politika a sociální systém, zemědělská politika a tak dále bude více stavět na výsledcích vědy a datech, tak to samozřejmě také může mít ekonomické dopady.

Jaké výhody to ale má pro samotnou vědu?

Určitě je to výhodné vzájemně. Firmy jsou díky inovacím konkurenceschopnější. Na základě nějaké průlomové inovace se mohou založit různé start-upové firmy, mohou si je založit i vědecké instituce ve spolupráci se samotnými vědci. Česká ekonomika musí ještě projít větší transformací. V Evropě je jedna z energeticky nejnáročnějších na jednotku HDP. Musíme přejít na ekonomiku založenou na nových technologiích s vyšší přidanou hodnotou. A jednou z cest je větší propojení mezi firmami a výzkumnými organizacemi. Nejde jen o plánovaný přenos z aplikovaného výzkumu, ale připravuje se i program, který bude podporovat neplánovaný transfer ze základního výzkumu, což může opravdu přinést přenos průlomových poznatků. Jistě vědci chtějí, aby jejich výsledky měly častěji reálný dopad, tohle navíc může být zajímavé i pro investory, což vidíme i v zahraničí. Univerzitám i jiným výzkumným organizacím to může přinášet významné příjmy.

Lepší sociální podmínky pro doktorandy

Vy jste dříve uvedla, že v Česku nejsme ochotní chodit v souvislosti s inovacemi do rizika. Co to znamená?

Já jsem připravila třicet opatření, která se týkají na jedné straně změn v oblasti metodiky hodnocení vědy a zákonů, aby se více transferovalo. Ale co změnami zákonů neuděláte, to je změna kultury. Když se podíváte na přístup v Izraeli, ve Spojených státech či v západní Evropě, tak oni jsou zvyklí podstatně více chodit do rizika. Založit spin-off firmu nebo start-up je velmi rizikové. I u nás takoví lidé jsou, ale není to tak časté, jako v zahraničí. A i z diskuse s odborníky vyplývá, že to je částečně dáno i nastavením školství, kde jsme od první třídy trestáni za chyby. Pravidlo “OK to fail” tady neplatí, za chyby se tady trestá. I akademické prostředí, ne absolutně, ale z velké části, je velmi konzervativní a není nastaveno na to, že je dobré jít do rizika. Třeba v Rakousku, které je s námi srovnatelné, vzniká ročně čtyřnásobek spin-off firem než u nás.

Zaznělo slovo “excelence”. Co si pod tím může běžný člověk představit?

Jedná se o špičkový výzkum, který je srovnatelný s těmi nejlepšími v Evropě nebo ve světě. Samozřejmě se to dá měřit především přes publikační výstupy. Vidíme to například na publikacích v prvním kvartilu nebo i v prvním decilu v rámci hodnocení vědy. My tady v Česku máme špičkové vědce v mnoha oborech. Já jsem přesvědčená, že systémem podpory transferu mohou tito vědci mít podstatně větší vliv na řešení výzev, kterým čelíme. Jsme v situaci, kdy řešíme velké dopady změn klimatu, ať se nám to v každodenním životě nemusí tak zdát. Úplně se nám změnila bezpečnostní situace, vidíme konflikt na Ukrajině a na Blízkém východě. Čelíme různým hybridním hrozbám, kybernetickým útokům a vlivu dezinformací. A čekají nás velké demografické změny, stárnutí populace a tak dále. A k tomu potřebujeme excelentní vědu, abychom obstáli.

Možná nejsrozumitelnějším uznáním úspěchu je zisk různých ocenění. Umíte si představit, že Česko bude mít do konce tohoto desetiletí nějakého laureáta některé vědecké Nobelovy ceny?

Já věřím, že ano, že šanci máme. Nebudu ale jmenovat jednotlivce, kteří by tu šanci mohli mít. My jsme hodně silní v přírodních vědách. Máme skvělé výsledky a věřím, že v této oblasti můžeme uspět. Kromě zmíněné publikační činnosti sledujeme úspěšnost i v takzvaných ERC grantech, což jsou evropské špičkové vědecké granty. Jejich získávání je jedním z indikátorů špičkové vědy. Naše zapojení dosud není tak velké jako v jiných zemích. Jedním z cílů je více motivovat, aby čeští vědci žádosti podávali. Protože oni když už je podají, tak jsou často úspěšní. Ale žádostí je bohužel dosud málo. A proto patří zásluha i seniorním vědcům, kteří podporují mladé kolegy. Zmínila bych především profesora Zdeňka Strakoše, profesora Tomáše Jungwirtha či profesora Juliuse Lukeše. Ti se snaží motivovat mladší kolegy, aby do toho šli. Snažíme se také, aby byly vyšší prostředky v programu ERC CZ, což je jeden z nástrojů na podporu excelence. Je zaměřen na vědce, jejichž projekt v rámci ERC je dobře vyhodnocen, ale přesto nedostanou prostředky, tak pak mohou požádat právě o ERC CZ.

Když se vrátíme do Česka, v jaké fázi je nyní nový zákon o vědě?

Je potřeba zmínit, že to je nový zákon po 22 letech. Předcházelo tomu asi dvacet novel stávajícího zákona. Nové legislativě předcházela celá řada jednání pracovních skupin, kde byli zástupci zainteresovaných stran. V Česku máme 180 výzkumných organizací, takže je to velmi komplikovaný proces. Vstupují do toho i firmy a průmysl. Přišlo relativně dost připomínek, my jsme již velkou většinu vypořádali. Věřím, že se to podaří dotáhnout v řádu měsíců.

Jaká je ambice platnosti nového zákona?

Je tam návrh účinnosti na rok 2027, aby se to stihlo. Je to z toho důvodu, že součástí návrhu je i informační systém a potřebujeme ho připravit v podobě, aby to pro celou tu komunitu bylo komfortní, ve formě, na kterou jsou zvyklí. Připravujeme testování se samotnými vědci. Na odborné K10 k tomu žádné velké výhrady nebyly. Pro mě je určitě důležité to, že součástí zákona je i podpora transferu, povinnost výzkumných organizací podporovat transfer. Je tam snížení administrativní zátěže, větší flexibilita možnosti přerušit grant a rozšíření uznatelných nákladů, a také celkové zlepšení podmínek pro ženy. Ve vědě a výzkumu máme nejméně žen v rámci EU. My vlastně nevyužíváme plný potenciál poloviny populace. Mezi těmi uznatelnými náklady tak může být třeba hlídání dítěte pro maminku, která pojede na konferenci. V novém zákoně jsou dále řešeny bezpečnostní zájmy státu i etické aspekty vědy a výzkumu.

Zůstaňme u těch sociálních záležitostí pro studenty a vědce. Vy jste v minulém týdnu jednala s ministrem Bekem a ministrem Jurečkou právě o těch sociálních změnách, jako je sociální stipendium, mateřská pro doktorandky, uznání doktorského studia jako praxe a tak dále. Můžete sdělit detaily?

Není to moje přímá agenda, ale dlouhodobě se zasazuji o to, aby se zlepšily podmínky pro doktorandky a doktorandy. My jsme došli ke shodě, že se zdvojnásobí stipendium těm, kteří nemají úvazek například z nějakého grantu. Dále řešíme to, aby bylo úspěšně dokončené doktorské studium započítáno jako praxe, když absolvent například nastoupí do veřejné správy. Pokud je někomu 28 nebo 29 a má i pracovní zkušenosti z toho studia, tak je nefér na něj pohlížet jako na čerstvého absolventa. Další věc je otázka mateřských pro doktorandky, za což musím poděkovat ministru Jurečkovi. My v současnosti ty nejvzdělanější ženy trestáme tím, že nemají nárok na mateřskou. Já chápu sociální systém, propojení s odvody, ale dohodli jsme se minulý týden, že pro doktorandky vytvoříme speciální dávku. Bavíme se také o flexibilnějších podmínkách v případě čerpání rodičovského příspěvku a o těch zmíněných sociálních stipendiích. To budeme řešit v rámci koalice a připravuji k tomu podklad pro K5.

A platí, že byste to chtěli stihnout v příštím roce?

V příštím roce končí mandát této Poslanecké sněmovny a cokoliv by se nestihlo, tak jako bychom nikdy neudělali. Takže ano, jinak to být nemůže.

Novela vysokoškolského zákona přináší především reformu doktorského studia včetně toho dvojnásobného stipendia. Nicméně se nepočítá s navýšením financování. Stát tedy vlastně univerzitám říká: Přijímejte méně doktorandů. Je podle vás správná úvaha, že méně je v tomto případě více?

Ano. Protože v současnosti dokončí v řádném termínu asi sedm procent doktorandů. A celkově asi 40 procent. Investice do těch 60 procent doktorandů, kteří nedokončí, jsou vyhozené prostředky. Já jsem se sešla několikrát se zástupci doktorandů a řešili jsme nejen ty finance, ale i jejich postavení. Reforma je spojená i se zkvalitněním práce s doktorandy, jejich výběrem a motivací, aby podstatně větší procento dokončilo. Já jsem do toho vnášela ještě další věc, tedy úpravu definice disertační práce, aby více umožňovala takzvané profesní doktoráty a opět usnadňovala přenos do praxe.

Pokud by to opravdu bylo tak, že doktorandi, kteří nastoupí v akademickém roce po začátku platnosti novely, budou mít dvakrát větší stipendium za stejnou práci než jejich starší kolegové, neobáváte se žalob kvůli nerovným podmínkám?

Jako nad každým zákonem bude zrovna touto otázkou velká diskuse ve sněmovně. Ještě na vládě pan ministr Bek načetl úpravu, která umožní státu vlastně kontraktově objednat větší počet absolventů v konkrétních oborech. Je to důležité například v těch oborech pro strategické technologie. I to, o čem mluvíte, bude zvažováno. Je debata, zda je dobré, aby doktorandi byli studenti. V zahraničí to je často tak, že jde o mladé vědce v pracovněprávním vztahu.

Největším politickým tématem jsou v současnosti nejspíš evropské volby. Dává podle vás spojení koalice Spolu v těchto volbách smysl?

Ano, dává to smysl. Spolupráce se osvědčila, je funkční navzdory původním obavám. Dává nám větší sílu, byť jsem zpočátku byla k jejímu vzniku do evropských voleb skeptická. My totiž neseme odpovědnost i za to, co s Českem bude dál. Není tady možné pravidelné střídání demokratické pravice a levice. Kromě stávající koalice tady máme jednu populistickou a oligarchickou stranu a pak jednu antisystémovou stranu. Proto je potřeba dělat kroky s velkou zodpovědností i s ohledem na hrozby, které tyto subjekty představují a koalice Spolu proto dává smysl.

Lidské vztahy jsou ve vládě dobré

Koalice řeší také jeden bizarní spor. Ten se týká toho, kdo nominuje eurokomisaře. Jak jste tu situaci jako členka vlády vnímala? Má nominovat STAN, nebo PirSTAN?

Já jsem u těch jednání, kde k dohodám došlo, nebyla. Zaznamenala jsem i ze strany pana premiéra, že respektuje dohodu, že právo navrhnout kandidáta mají zástupci STANu a Pirátů. Pro mě je velmi důležité, aby to byl člověk, který má dlouholeté politické zkušenosti, který obstojí v konkurenci ostatních kandidátů, abychom se mohli ucházet o silný ekonomický mandát. Abychom měli eurokomisaře, který tam bude slyšet a bude tam odvádět dobrou práci. Proto je důležité, aby to byl někdo, kdo má reálnou praktickou zkušenost z politiky, nemůže to být postaveno na lidech bez zkušeností.

Jak byste popsala nyní obecně vztahy ve vládě?

Je tady poprvé v historii koaliční vláda pěti stran, což je velká výzva a pan premiér má velkou zásluhu na tom, že se daří i ty ne úplně lehké situace řešit, aniž bychom na sebe křičeli a před vstupem do jednacího sálu se vůči sobě vymezovali. Kdyby za každou stranu vystupovali ministři s protichůdnými názory v médiích, tak by to ničemu nepřispělo. Mnohdy ta jednání nejsou jednoduchá, ale myslím, že ve většině jsou lidské vztahy dobré. Často jednotliví ministři přichází i s pozicí svého resortu a svých kolegů z resortu a to je často těžší faktor, než to, že bychom se nedokázali jako zástupci jiných politických stran domluvit.

Takže si dokážete po volbách v roce 2025 představit stejnou vládní sestavu?

Rozhodně ano. A myslím si, že je dokonce naší odpovědností o to usilovat, protože v tuto chvíli příliš jiných demokratických sil není.

Ve veřejném prostoru zaznívá idea sloučení stran sdružených ve Spolu do jednoho subjektu, například pod hlavičkou ODS. Umíte si to představit?

Něco takového já naprosto nepředpokládám.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články