Ruská stínová flotila má šanci přežít i po válce. Navzdory evropským sankcím

Od počátku války na Ukrajině uplatňuje Západ na Rusko sankce, jejichž cílem je mimo jiné omezit jeho zisky z prodeje ropy. V současnosti EU chystá další sankční balíček, který cílí na další lodě z tzv. ruské stínové flotily. S pomocí této flotily Rusko stále úspěšně obchází západní sankce a profituje z vývozu ropy. Někteří odborníci varují, že by tento trend mohl přetrvat i po skončení války, píše list New York Times.

Rusko po začátku invaze na Ukrajinu rychle našlo způsob, jak i přes cenový strop a rozsáhlá omezení ze strany Západu profitovat z ropy. Vybudováním obrovské flotily zchátralých lodí s nejasným vlastnictvím, které tajně přepravují palivo na vzdálené trhy, se mu stále daří obcházet sankce.

Nyní je stále jasnější, že rozšíření této stínové flotily má vážné a potenciálně dlouhodobé důsledky. Tento trend vedl k vytvoření obrovské nelegální přepravní ekonomiky, o které se někteří odborníci obávají, že by mohla přetrvat i po skončení války. To by mohlo připravit půdu pro další obcházení pravidel, kdy by Rusko a Írán byly přepravci a Čína a Indie zákazníky. Postarší neudržované tankery, z nichž se ruská flotila převážně skládá, navíc představují vážné riziko pro životní prostředí, píše NYT.

Shadow fleet = 978 tankers (almost 20% of world oil capacity). Old. Uninsured. Hard to track.

For the first time, their story is being told in our new documentary:
Shadow Fleet: How illicit shipping networks broke global oil trade pic.twitter.com/rGwW4ow9bG

— S&P Global Commodity Insights (@SPGCI) September 14, 2025

„Mnoho lidí chce dělat tu snadnou část – uvalit sankce –, ale ve skutečnosti jsme tím způsobili ještě větší problém,“ uvedl pro NY Times Ian Ralby, odborník na námořní bezpečnost a zakladatel výzkumné společnosti I.R. Consilium. „Sankce je nevyřadí z podnikání. Vyřadí je z legálního byznysu.“

Podle výzkumné společnosti S&P Global Market Intelligence tvoří stínová flotila asi 17 procent všech tankerů operujících na mořích a oceánech. V současnosti má flotila asi 978 lodí, což je o 45 procent více než před rokem.

Rusko potřebovalo obejít zákaz dovozu ruské ropy po moři a zároveň se vyhnout cenovému stropu, který EU zavedla na konci roku 2022. Země G7, EU a Austrálie zároveň omezily ruským společnostem poskytování pojištění pro lodě, které by prodávaly ruskou ropu nad cenovým stropem .

Lodě spojené s Ruskem proto začaly využívat neúplné nebo žádné pojištění. Začaly plout pod vlajkami třetích zemí a zasílat falešné informace o své poloze, aby zakryly, kde naložily svůj náklad. Rusko tím tak značně ztížilo dokazování, že ropa pochází z jeho zdrojů.

Jelikož se tyto lodě staly nezbytnými pro ruskou ropnou ekonomiku, narůstá riziko vzniku ropných skvrn nebo jiných námořních katastrof. Průměrné stáří lodí je totiž podle údajů S&P asi 20 let, zatímco u ropné flotily obecně je to 13 let.

„Nedostatek pojištění v kombinaci s opravdu starými plavidly – to jen zvyšuje riziko ekologické katastrofy,“ řekla pro NY Times Natalia Gozak, ředitelka kanceláře Greenpeace Ukrajina.

Přestože ruská stínová flotila omezila účinnost cenového stropu, neznamená to, že sankce jsou chybou, tvrdí jejich zastánci. I když sankce zdaleka nejsou dokonalé, pořád stojí Moskvu peníze, jelikož doprava ropy do Indie nebo Číny a budování stínové flotily jsou nákladné.

Evropská unie podle svého posledního oznámení zařadí na sankční seznamy dalších 118 lodí stínové flotily, což vede k tomu, že přístavy s nimi spolupracují stále méně ochotně. Proti těmto plavidlům postupují také Spojené státy, Velká Británie, Kanada a Austrálie. Rusko však nadále přidává další plavidla, která zaujmou jejich místo, to však stojí Moskvu další peníze.

Jedná se však o nepříliš dokonalé řešení. Lodě stínové flotily ale nacházejí způsoby, jak se černé listině vyhnout. Vykládají náklad na moři nebo po cestě mění vlajku, aby skryly svou identitu. Západ tak nepřímo podněcuje Rusko k vytvoření rozsáhlé nelegální ekonomiky.