V Berlíně demonstruje proti AfD přes 150 000 lidí. Většina Němců ale politiku vlády odmítá

S podporou vlády přišlo dnes více než 150 000 lidí v Berlíně na demonstraci proti tzv. pravicovému extremismu a nenávisti. Uvedla to s odvoláním na policii v německé metropoli agentura DPA. Pořadatelé shromáždění hovoří ještě o vyšším počtu účastníků, sešlo se jich podle nich okolo 300 000. V plánu mají vytvořit obrovský lidský řetěz. Protesty, kterým se dostává velké publicity, nicméně kontrastují s nejnovějšími průzkumy, podle kterých 80 procent Němců nedůvěřuje vládě ohledně migrační politiky. Drtivá většina obyvatel Spolkové republiky má rovněž pochyby ohledně politiky Berlína vůči válce na Ukrajině nebo migrantské kriminalitě v Německu. Paradoxně k urychleným deportacím migrantů vyzval tento týden lídr vládní SPD Lars Klingbeil.

"Ať v Eisenachu, Homburgu nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkende sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu - pozn. ČTK)," uvedl na sociální síti X kancléř Olaf Scholz.

V Berlíně shromáždění zorganizovalo sdružení více něž 1300 organizací. "Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci," řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou migrantů. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná.

Protesty proti stoupencům pravice a protiimigrační straně Alternativa pro Německo (AfD) se v konají v Německu už tři týdny. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které prý pobouřilo tvrzení společnosti Correctiv. Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci "krajní pravice" a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli podle Correctiv politici AfD nebo několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

„Brandmauer“ um Reichstag: 150.000 Menschen gehen in Berlin gegen die AfD auf die Straße https://t.co/UOcRGKqQlJ via @welt

— Dieter Steffmann (@DieterSteffmann) February 3, 2024

Nicméně loni sám kancléř Scholz vyzval k deportacím. V tomto týdnu pak šéf jeho vlastní strany SPD Lars Klingbeil v rozhovoru pro list NOZ na kancléřovu výzvu upozornil a vyzval spolkové země, aby využily nové možnosti zjednodušených deportací.

Politici některých politických stran si dělají starosti s velkou nepopularitou současné vlády a posilování AfD, která by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky. Proto podporují rozsáhlé kampaně proti stranám, které odmítají vládní a stranickou politiku v Německu v posledních desetiletích.

AfD si v celoněmeckých průzkumech udržuje druhou pozici, i když podle posledních průzkumů spadla až o čtyři procentní body (20 procent). Před ní je opoziční CDU (30 procent), Scholzovi sociální demokraté jsou až třetí (15 procent), dále Zelení (13 procent) a poslední vládní strana FDP by se vůbec do parlamentu nedostala (4 procent). Naopak získává nová levicová strana Sahry Wagenknechtové (BSW), která rovněž striktně odmítá současnou vládní politiku Berlína (7 procent).