Tlak na vyšší mzdy zadělává na „největší problém, kterému bychom čelili“

Česká ekonomika má solidně našlápnuto k tomu propadnout se do takzvané mzdově-inflační spirály. Poslední týdny se totiž kvůli rostoucím cenám výrazně tlačí na růst platů ve státním sektoru, k tomu se navyšují i mzdy v soukromých firmách. Přidat by se jen v nejbližší době mělo učitelům či policistům. Hrozí tak, že se společnost ocitne v nekonečném kruhu, kdy se budou stoupající ceny dorovnávat, což ještě více podpoří už tak vysokou inflaci.

Tlak na vyšší mzdové a platové ohodnocení je v poslední době obrovský. Před Velikonoci se odehrála v Poslanecké sněmovně bitva o navýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, opoziční zákonodárci návrh koalice zatím zablokovali s tím, že by přidáno měli dostat všichni pedagogičtí pracovníci.

Z druhé strany přišel požadavek na navýšení platů policistů až na 140 procent průměrné mzdy. Více jsme o tom psali zde. Po policistech se o vyšší ohodnocení přihlásili i další členové bezpečnostních sborů, tedy hasiči, celníci, nebo vězeňští dozorci.

S přehledem dvouciferná inflace pak nutí i k navyšování mezd v soukromé sféře. Škoda Auto ohlásila, že zvýší po dohodě s odbory od dubna mzdové tarify o 10,1 procenta. Odboráři dále s vedením automobilky vyjednali dorovnání inflace za předchozí rok ve výši 4000 korun a k tomu třeba i jednorázovou platbu 13 000 Kč na pracovníka.

Český statistický úřad pak ohlásil, že průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve stavebnictví vzrostla oproti loňskému únoru o více než 14 procent. V sektoru průmyslu to bylo o 10,8 procenta.

Roztočí se spirála, varují ekonomové

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka hrozí, že všechno přidávání povede právě k roztočení inflace. „Přidávání ve firmách, pokud se k tomu přidá i stát, opravdu výrazně zvyšuje riziko mzdově inflační spirály. Byl by to největší ekonomický problém, kterému bychom čelili,“ řekl deníku Echo24.

Otázkou je, o kolik by zase ceny poskočily. To by záviselo na tom, o kolik by se mzdy zvedaly a kde by na to firmy braly. „Je tu ale kvalitativní riziko, že by ta inflace mohla být vyšší, než se očekává,“ varuje Marek, který právě s ekonomickými otázkami radí prezidentu Petru Pavlovi.

Ekonom Roklenu Pavel Peterka má za to, že volání po vyšším odměňování je logické, stát ale podle něj nemá moc manévrovacího prostoru. „Zatímco penzistům se stát snažil co možná nejvíce kompenzovat růst cen, tak u učitelů, policistů a dalších složek státu reálná mzda výrazně klesá. A nyní v situaci, kdy významnou část krizových peněz na dluh spořádal důchodový systém, nemá stát příliš možností, jak navyšovat mzdy ve veřejném sektoru. Leda by si opět půjčil, což by šlo proti nastavené politice hledání úspor,“ míní.

„Primárním rizikem propadu reálných mezd ve veřejném sektoru je odchod nejkvalitnějších zaměstnanců veřejného sektoru do sektoru soukromého. Výrazně nižší platové ohodnocení navíc povede ke ztrátě motivace mladší generace tato povolání vykonávat. Kombinace těchto faktorů se v budoucnu může projevit poklesem kvality služeb veřejného sektoru způsobeným nedostatečným lidským kapitálem,“ dodává s tím, že reálné mzdy ale padají právě i v soukromých firmách.

Letos v únoru byla meziroční inflace 16,7 procenta. Nejobvyklejším nástrojem v boji proti ní je zvedání základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Centrální banka se k navyšování ale v poslední době příliš nemá. „Jsme připraveni zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko mzdově-inflační spirály,“ řekl k tomu guvernér ČNB Aleš Michl.

A to ale právě hrozí. Podle Daniela Janečka ze strategického poradenství PwC se Česko dvouciferné inflace brzy nezbaví. „Pro firmy současná situace znamená několik negativních faktorů – stále zdražující vstupy, ztížené financování a tlak ze strany zaměstnanců i odborů na rychlý růst mezd. A právě ten může podporovat další roztáčení inflační spirály,“ varoval.