Neschopnost USA platit by zasáhla Švýcarsko i Čínu. Bidenovi stále chybí dohoda

Ani osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Po jednání v Bílém domě to podle agentur AP a Reuters uvedl McCarthy. Zároveň ale poznamenal, že diskuze byla produktivní. Věří, že je možné se dohodnout. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat už 1. června. To by mělo dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku. Například čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek.

Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány koncem dubna sice navýšení dluhového stropu schválila, podmínila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech, na což odmítal přistoupit demokraty kontrolovaný Senát, který stejně jako Biden požadoval zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. V posledních týdnech se obě strany snaží najít kompromis.

McCarthy po jednání s Bidenem, které se uskutečnilo v pondělí večer místního času, vyjádřil přesvědčení, že obě strany chtějí dosáhnout dohody. Ve vyjednávání nyní podle něj budou pokračovat týmy obou stran a také on s Bidenem bude o problematice každý den mluvit, dokud se nedohodnou. Už dříve uvedl, že je nutné najít shodu tento týden, aby pak kompromisní návrh stihl schválit Kongres a Biden podepsat.

Biden před setkáním vyjádřil optimismus a po jednání i on hovořil o produktivní schůzce. "Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě," uvedl Biden v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.

Podle té obě strany nadále dělí názor na některé body. Zatímco McCarthy požaduje výdajové škrty, z nichž by se některé dotkly i chudých Američanů a Biden o nich hovoří jako o "extrémních", prezident chce zvýšení daní bohatým a některým velkým firmám, což republikáni odmítají.

Spojené státy jsou podle listu The Washington Post jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je "v zásadě formalitou". Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů Kč), přičemž na tuto úroveň se dostal opakovaným navyšováním z posledních dekád, zatímco státní dluh bobtnal pod demokratickými i republikánskými prezidenty.

Dopady platební neschopnosti USA by pocítily země po celém světě. Švýcarští investoři s americkými dluhopisy by utrpěli ztráty. Čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek. Firmy na Srí Lance by se nemohly dál opírat o dolar jako o alternativu k národní měně. I takovéto důsledky by podle agentury AP mohla přinést platební neschopnost americké vlády. V úterním článku popisuje, že takový scénář by zdaleka nepoškodil jen americkou ekonomiku.