Bývalý diktátor Camara uprchl z věznice. Byl dopaden a vrátil se do vězení

Bývalý vůdce guinejské junty Moussa Dadis Camara, který dnes ráno za asistence těžce vyzbrojeného komanda unikl z věznice v centru hlavního města Konakry, byl dopaden a vrátil se za mříže. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele armády a jeho advokáta. S Camarou ráno uprchli z vězení také další tři obžalovaní v procesu kolem masakru civilistů ze září 2009, upřesnil dnes ráno ministr spravedlnosti Charles Alphonse Wright.

„Kapitán Moussa Dadis Camara byl nalezen živ a zdráv a převezen zpět do vězení,“ řekl agentuře AFP armádní mluvčí Ansouma Toumany Camara, aniž upřesnil okolnosti jeho zadržení. Dodal, že z uprchlíků zůstává na útěku už jen plukovník Claude Pivi, ani ten však podle něj nemá šanci opustit uzavřené hlavní město.

Návrat svého klienta, guinejského prezidenta z let 2008-2009, často označovaného za diktátora, do vězeňské cely potvrdil agentuře AFP také jeden z jeho advokátů Jocamey Haba.

Agentura Reuters uvedla, že zadržení Camary potvrdil také další z jeho právníků, Pepe Antoine Lamah. Ten však ve svém příspěvku na facebooku popřel, že by se jeho klient účastnil útěku z vězení dobrovolně, a tvrdí, že jej ozbrojenci násilně unesli.

Úřady na žádost Reuters o komentář bezprostředně nereagovaly. Generální prokuratura již dříve dnes uvedla, že zahájila vyšetřování proti Camarovi a dalším osobám ve věci útěku z vězení.

V centrální administrativní čtvrti Kaloum, kde se věznice nachází, se podle místních obyvatel zhruba od čtvrté hodiny ranní (5:00 SEČ) ozývala intenzivní střelba. Následně byla zpřísněna bezpečnostní opatření, v ulicích se objevily obrněné vozy a vjezd do čtvrti, která leží na samém jihozápadním cípu poloostrova, na němž se hlavní město rozkládá, byl zablokován. Vláda také uzavřela hranice.

Camara se v západoafrické Guineji dostal k moci v prosinci 2008 při ozbrojeném převratu. Ve vězení je v souvislosti s masakrem z 28. září 2009, kdy vojáci na stadionu v Konakry brutálně potlačili prodemokratické shromáždění civilistů. Podle lidskoprávních organizací bylo zabito více než 150 demonstrantů a na 100 žen bylo znásilněno.

Několik měsíců po masakru Camara přežil pokus o atentát a poté uprchl do exilu v Burkina Fasu. V roce 2021 se však do vlasti vrátil a loni v srpnu s ním a několika dalšími začal soudní proces. Camara jakoukoli odpovědnost za masakr z roku 2009 odmítá a ze zvěrstev viní zvrhlé řadové vojáky.

Agentura AP píše, že guinejská vláda se léta snažila Camarovi v návratu z exilu zabránit v obavách, že by to vedlo k rozdmýchání politické nestability. Nicméně po dalším puči ze září 2021 se moci v zemi chopila vojenská junta, která byla v otázce Camarova návratu vstřícnější. Převratu velel bývalý příslušník francouzské cizinecké legie Mamady Doumbouya, který v zemi vládne dodnes.

Agentura Reuters připomíná, že šlo o jeden z osmi vojenských převratů v zemích střední a západní Afriky jen za poslední tři roky. Vojenské junty jsou v současnosti u moci také v Mali, Nigeru, Burkina Fasu, Čadu a Gabonu.