„Blahodárný efekt na celou ekonomiku.“ Co nám způsobí slabá koruna?

Inflace klesá, v lednu dosáhla nad očekávání 2,3 procenta, oslabuje ale i koruna. Meziročně dokonce z 23,6 koruny za euro na 25,5. Jaký je hlavní důvod a co to způsobuje naší ekonomice? A co bude mít na další vývoj kurzu české měny největší vliv? O tom s deníkem Echo24 mluvil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Bylo očekávané, že koruna vůči euru začne tak oslabovat, vzhledem k tomu, že se počítalo s tím, že centrální banka začne úrokové sazby snižovat? Nebo poslední výrazné snížení sazby o 0,5 procentního bodu spolu s nižší lednovou inflací trhy až příliš vyvedlo z míry?

Oslabení měny v reakci na snížení úrokových sazeb není samo o sobě překvapivé, naopak je to zcela v souladu s ekonomickými zákonitostmi. Výrazné ztráty české koruny z uplynulých týdnů ovšem přesto poněkud překvapivé byly. Finanční trh se vždy snaží konat v předstihu a obvykle tedy nečeká na samotné rozhodnutí centrální banky, aby na ně poté reagoval, ale svůj názor projeví prodeji či nákupy již před samotným zasedáním. Pokud přesto dojde po oznámení rozhodnutí bankovní rady k prudkému pohybu kurzu, znamená to, že se tržní očekávání nenaplnila, trh byl překvapen a urychleně si hledá novou rovnováhu. Konkrétně v případě únorového zasedání ČNB ovšem trh příliš překvapen nebyl, jelikož se ke snížení o 0,5 procentního bodu správně přikláněl. Toto očekávání sice nebylo zcela jednomyslné a část aktérů tak mírně překvapena být mohla, ovšem nejednalo se o velký šok.

Ten přinesla spíše aktualizovaná čtvrtletní prognóza ČNB, která doručila dramatické zhoršení očekávaného výkonu tuzemské ekonomiky a z něj vyplývající nižší inflační tlaky. Právě tato informace podle mého názoru hrála větší roli, než samotné snížení sazeb. Koruně pak nepomáhal ani vývoj za oceánem, kde došlo k opačnému vývoji, když americká ekonomika překonává očekávání, což odsouvá vyhlížené první snížení tamních sazeb dále do budoucnosti.

Jak moc je vzhledem k výhodě pro export slabá koruna pro naši ekonomiku dobrá a jak moc je to spíše i guvernérem Michlem zmíněné proinflační riziko?

Slabá koruna pomáhá české ekonomice nejenom přímým efektem přes zlevňování našeho vývozu, ale i opačným směrem, tedy zdražováním dovozu. České zboží oproti tomu zahraničnímu získává konkurenční výhodu i na domácím trhu, když například dovážená německá auta oproti těm českým zdražují, což zákazníky motivuje poptávat spíše domácí výrobky. Blahodárný efekt tak působí na celé hospodářství včetně firem, které nic neexportují. Odvrácenou stranou mince pochopitelně je růst inflačních tlaků, ovšem prozatím není důvod k panice. Vzhledem k umírněnému vývoji inflace a skutečnosti, že úrokové sazby jsou ve srovnání s inflací stále velmi vysoko, se neobávám, že by mírně slabší koruna představovala bezprostřední hrozbu.

A pokud dá bankovní rada při dalším rozhodování o nastavení sazeb najevo, že s nimi dolů půjde pomaleji, lze čekat, že koruna začne opět sílit? Nebo co teď především bude mít na její kurz vliv?

Ano, metaforický tenis mezi ČNB a trhem, kteří si vyměňují názory na budoucí nastavení úrokových sazeb, bude s kurzem koruny hýbat i nadále. Trh je momentálně nastaven na velmi svižné tempo poklesu sazeb, které by podle něj měly spadnout do konce roku až ke třem procentům. Členové bankovní rady takto prudký pohyb rétoricky odmítají, což jim ovšem trh zatím příliš nevěří. Pokud by se ČNB odhodlala k silnějším signálům, tedy například pozastavení procesu snižování sazeb nebo silným veřejným prohlášením, bude to na trh mít „umravňující“ efekt a následovalo by posílení koruny.

Svůj vliv by mělo i výrazné nenaplnění prognózy ČNB ohledně vývoje české ekonomiky, tedy například kdyby se začala zvedat rychleji, než centrální banka předpokládá. Zcela zásadní bude i vývoj v zahraničí, tedy v eurozóně a Spojených státech, a reakce ECB a Fedu na něj. Osobně předpokládám, že pravděpodobnější je pozvolný návrat koruny zpět k 25 korunám za euro, nežli pohyb opačným směrem.