Jak Navalnyj vstoupil do dějin. A proč protestují zemědělci: Kde berou v Praze tu drzost?

Alexej Navalnyj se vrátil z exilu, protože chápal, že nemůžete vyzývat lid, aby nastavoval krk, ze závětří. Ale teď je mrtvý a ruský lid odevzdaný Putinovi tak jako už desetiletí ne, píše Martin Weiss v novém vydání Týdeníku Echo.

„Alexej Navalnyj vstoupil do dějin. Tam zůstane zapsán jako ten, o němž lze používat bez uzardění ta zprofanovaná havlovská slova o „životě v pravdě“. Když američtí konzervativci chtějí vystihnout unikátní politický styl Ronalda Reagana, používají termín „happy warrior“, veselý či šťastný válečník. Nikoho jiného ta slova nevystihují přesněji než Navalného.“ Více si přečtěte zde.

„Kde berou v Praze tu drzost?“ Proč zemědělci kritizují vládu a EU. Jednou z výrazných postav bouřící se části českých zemědělců je Jaroslav Lád. Lád během blokád a demonstrací, které začaly v pondělí 19. února, na tribuně nevystupoval. Ale kritickým názorem na zemědělskou politiku a zemědělské kapitoly v unijním Green New Dealu se netají. Leitmotivem rozhovoru s Danielem Kaiserem je proces, v němž se zemědělci z příjemců subvencí z EU dostali na pozice kritiků EU.

Umřít vlastní rukou. Co stojí za nárůstem sebevražd na Západě? „Sebevražednost se nyní projevuje ve všech civilizovaných zemích s intenzitou zastrašující,“ poznamenává T. G. Masaryk v přelomové knize Sebevražda z roku 1881. Ač Masaryk zvedl téma šestnáct let před francouzským filozofem Émilem Durkheimem, byla to Francouzova monografie, která ustavila souvislost mezi nárůstem sebevražednosti a modernitou. Durkheim titulem Sebevražda z roku 1897 navíc předložil studii, která měla být vzorem pro to, jak se má v sociologii, této mladé disciplíně, pracovat. Jenže jakkoli je to teze svou přímočarostí přitažlivá, neobstojí zcela. Více o tom v eseji Tereza Matějčková.

Jak si mocní hrají. Co všechno ovlivní další osud ČEZ. Pro českého investora dnes neexistuje sledovanější domácí akciový titul než ČEZ. Jak často opakuje ředitel pražské burzy Petr Koblic, stažení této státem majoritně ovládané energetické společnosti z burzy by znamenalo konec tuzemského kapitálového trhu. Podivné manévrování a měnící se tvrzení ze strany vlády ale investorům už dlouho motá hlavu. To, jak stát a top management ČEZ rozhodnou o budoucí podobě společnosti, je přitom klíčové i pro nyní horké téma výstavby nových jaderných bloků a jejich financování. Více v textu Markéty Malé.

Byl dobrý nápad zakázat HHC? Salon Echa o drogách a alkoholu. Minulý týden česká vláda schválila zařazení hexahydrokanabinolu, známého pod zkratkou HHC, na seznam návykových látek od letošního 1. března do 1. ledna 2025. Je tento zákaz ku prospěchu věci? Anebo by se mělo postupovat jinak? V Salonu Echa diskutují národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS, členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Janka Michailidu z pirátské strany a Kateřina Marklová, klinická psycholožka a odborná ředitelka kliniky NEO Centrum. Salon vedl Lukáš Novosad.

Američané jsou před volbami prezidenta v depresi. Američané jsou v depresi. Tedy alespoň ti, kteří sledují politiku. To je můj závěr ze tří týdnů cestování po Spojených státech, píše Ondřej Šmigol. Důvodem deprese jsou blížící se prezidentské volby. Nezdá se, že by kdokoli z nich byl příliš nadšený…

Jak se povedl film o sériových vrazích Manželé Stodolovi. Recenze Ondřeje Štindla. Na Manželích Stodolových Petra Hátleho vůbec nic romantického není, to „vůbec nic“ je vlastně charakterizuje nejlíp, zlo, jež zosobňují, jako kdyby bylo především nicotné a jen markýrovalo svou prázdnotu záškuby povrchních afektů. Dva lidé sežraní ničím táhnou nicotou poznamenanou krajinou, plnou potenciálních obětí uvězněných v samotě, podobně jako jejich vrazi. Více v recenzi Ondřeje Štindla.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.