„Kde berou v Praze tu drzost?“ Proč zemědělci kritizují vládu a EU
PŘEDSEDA DRUŽSTVA O DOTACÍCH
Jednou z výrazných postav bouřící se části českých zemědělců je Jaroslav Lád. Předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku loni inicioval petici s žádostí, aby vláda upustila od přerozdělování dotací mezi zemědělci navzájem. Petice je v Senátu a směřuje k Ústavnímu soudu. Lád během blokád a demonstrací, které začaly v pondělí 19. února, na tribuně nevystupuje. Ale kritickým názorem na zemědělskou politiku a zemědělské kapitoly v unijním Green New Dealu se netají. Leitmotivem rozhovoru je proces, v němž se zemědělci z příjemců subvencí z EU dostali na pozice kritiků EU.
Jak to, že vás nevidíme v čele blokád v Praze?
Nemůžu. Jsem předseda petičního výboru za ochranu soukromého vlastnictví na českém venkově, pro tu petici jsme sebrali 14 920 hlasů. Chceme ji s pomocí některých členů parlamentu – aktuálně pracujeme se Senátem – dostat k Ústavnímu soudu. Na tom mi teď záleží především. Než bychom se my plebejci dostali přes všechny obecné soudy k ústavnímu, toho bych se ve svém věku už nedočkal. Podle mého je ve veřejném zájmu, aby Ústavní soud konstatoval, jestli má v republice větší váhu soukromý majetek, nebo ideologie vlád. Naše petice vznikla ze zoufalství. Předtím vždycky když jsme něco chtěli po politicích, tak oni vám ani neodpovědí. Zkoušeli jsme to od ministrů zemědělství až po prezidenta. Ale jsme pro ně vzduch, taky nám to bývalý ministr Zdeněk Nekula řekl: My máme moc a peníze, my budeme rozhodovat. A to na mě neplatí. Já podporuji každý protest, každý. Ale nejdřív potřebuji dotáhnout tu ústavní stížnost. Nález Ústavního soudu by mohl být zásadní. Týká se totiž vládní nespravedlnosti páchané na většině českých zemědělců, i těch, co teď protestují v Praze.
V čem útok na váš majetek spočívá, vám někdo něco bere?
Samozřejmě. Dnešní vláda nám svým nařízením z každé stokoruny přímých dotací bere 23 korun, které pak přepošle vlastníkům zemědělské půdy a hospodářům, co takzvaně mají své dvory. To je k nám, tedy vlastníkům sdruženým v družstvech, nespravedlivé. Když se majetek našeho družstva podělí počtem družstevníků, tak já stejně jako každý další spoluvlastník mám 40 hektarů a 13 krav a 16 jalovic. Proč bychom měli být znevýhodněni? My v družstvech neboli středních podnicích se od těch malých lepšozemědělců lišíme většinou jen tím, že jsme po revoluci nemohli jít zpátky, protože naše rodinné dvory byly za komunistů rozvrácené. Když jsme se neměli kam vrátit, rozhodli jsme se, že si své malé osobní vlastnictví sdružíme. Donedávna se na hektar všem vyplácela základní dotace 5165 korun. My dnes stejné dotace dostaneme jen na prvních 150 hektarů celého družstva. Na to, co je nad 150 hektarů, jde už základní sazba 1800 korun. Zrovna v našem družstvu se takto bude krátit platba u 1500 hektarů. Takže rozdíl mezi nesdruženým a sdruženým vlastníkem je 3753 korun na hektar. Jaký je k tomu důvod, když my jsme sice sdružení, ale jinak nejmenší vlastníci?
O kolik tím přijdete na dotacích?
Říkáte, že vám sahají na majetek, ale neměli byste spíš říkat, že bychom vám my ostatní měli pořád dávat stejně peněz?
Když říkáte, že vláda chce vaše hospodaření rozvrátit, myslíte, že v tom je záměr?
Vidíte nějakou naději na změnu v protestech sedláků po Evropě?
Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
