Babiš, Agrofert a post premiéra: co může udělat, jaké má překážky a jaká je síla Hradu

Andrej Babiš se po vítězných volbách znovu ocitl ve dvojí roli – jako pravděpodobný budoucí premiér a zároveň vlastník jednoho z největších podnikatelských konglomerátů v zemi. Po osmi letech, kdy Agrofert formálně držely svěřenské fondy, se holding vrátil plně do jeho rukou. „Stal jsem se stoprocentním akcionářem Agrofertu a dělám kroky, abych se vyhnul střetu zájmů,“ oznámil Babiš.

Podle notářského zápisu se stal opět jediným vlastníkem po zrušení druhého svěřenského fondu AB private trust II. První fond se rozpustil už loni. Babiš už dříve slíbil, že prezidentu Petru Pavlovi předloží řešení svého možného střetu zájmů, pokud dostane šanci sestavit vládu. Otázkou ale je, jaké řešení je reálně možné – a jak k němu přistoupí Hrad i Evropská komise.

Možnosti, jak se Babiš může Agrofertu formálně vzdát

Odborníci se shodují, že jednoduchá cesta neexistuje. Samotné převedení akcií na rodinné příslušníky by zřejmě nestačilo, protože zákon i evropská pravidla posuzují nejen právní vlastnictví, ale i skutečný vliv na chod firmy. Pokud by tedy Babiš mohl nadále ovlivňovat strategická rozhodnutí Agrofertu, šlo by o střet zájmů, i kdyby akcie formálně držel někdo jiný, například jeho děti, jak se spekuluje.

Jednou z teoretických možností je vytvoření takzvaného „slepého fondu“, který by byl spravován nezávislými osobami bez jakékoli vazby na politika. V Česku ale tento institut není běžně používán a musel by vzniknout pod zahraniční jurisdikcí. Takové řešení by sice mohlo formálně vyhovět zákonu, ale v praxi by bylo obtížné zaručit, že o jeho fungování neuniknou informace a že by zakladatel skutečně ztratil vliv.

Další variantou by bylo přerušit veškeré obchodní vztahy Agrofertu se státem – tedy nečerpání dotací, žádné veřejné zakázky ani investiční pobídky. Takový postup by ale znamenal zásadní zásah do ekonomického fungování holdingu a v praxi by bylo velmi složité uhlídat, zda dceřiné společnosti skutečně žádné veřejné peníze nepřijímají.

Další možností je odprodej celého Agrofertu, nicméně lidé z byznysu upozorňují, že holding je svou velikostí a předpokládanou cenou obtížně prodatelný. V úvahu přichází také umístění koncernu na burzu. Odborníci ale upozorňují, že v obecné míře nelze určit, jak vážně jsou takové kroky míněny a zda se jich Babiš musí držet i po svém případném jmenování předsedou vlády.

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse samotný zákon jmenování Babiše premiérem nevylučuje. „Zákon o střetu zájmů samotné jmenování předsedou vlády nebrání. Dává ale lhůtu 30 dnů k odstranění možného střetu,“ vysvětluje. V praxi by tak Babiš po svém jmenování měl měsíc na to, aby se buď formálně Agrofertu vzdal, nebo přijal jiné opatření, které přesvědčí české i evropské úřady.

Podle ústavního právníka Jana Kysely může do věci zasáhnout i prezident. Ten má právo posuzovat vhodnost kandidátů, pokud existuje riziko střetu zájmů, „opřené o něco konkrétního“. Jeho kolega Marek Antoš doplňuje, že zákon je poměrně jednoznačný: „Veřejný funkcionář nesmí vlastnit média a jeho firmy se nesmí účastnit veřejných zakázek.“ Otázkou však zůstává, jak se toto ustanovení aplikuje v situaci, kdy je funkcionář zároveň majitelem rozsáhlého koncernu s desítkami odvětví a dceřiných společností.

Evropská komise: nový audit na obzoru

Evropská komise dala jasně najevo, že pokud bude Babiš znovu jmenován premiérem, situaci bude pečlivě prověřovat. Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin už dříve upozornil, že Komise „ověří neexistenci střetu zájmů“ a připomněl, že v minulosti musela Česku krátit evropské dotace kvůli konfliktu mezi politickými funkcemi a podnikatelskými zájmy předsedy hnutí ANO.

Komise bude sledovat nejen samotné právní postavení Babiše vůči Agrofertu, ale i to, jak české orgány spravují dotační systém. Pokud by dospěla k závěru, že střet trvá, mohla by pozastavit proplácení dotací pro celý holding nebo zahájit nové finanční korekce. V takovém případě by se otázka střetu zájmů stala nejen právním, ale i ekonomickým problémem celé země.

Dopad na dotace a pohled ministerstva zemědělství

Končící ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) upozorňuje, že pokud se Babiš stane premiérem, jeho firmy ztratí automaticky nárok na všechny formy veřejné podpory. Ministerstvo už dříve zahájilo kroky k vymáhání zhruba sedmi miliard korun, které Agrofert získal mezi lety 2017 a 2021.

Babiš tato tvrzení odmítá jako součást politického boje. Podle něj Agrofert funguje v souladu se zákonem a má být spíše oceňován za přínos veřejným rozpočtům. „Poškozují firmu, která za posledních 20 let odvedla do veřejných rozpočtů 60 miliard,“ uvedl.

Agrární analytik Petr Havel míní, že spor o dotace nebude mít přímý dopad na potravinovou bezpečnost. „Příslušné firmy budou fungovat dál, případně jejich roli převezmou jiné subjekty,“ říká. Opačný názor zastává předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, podle nějž by případný prodej Agrofertu mohl znamenat strategické riziko: „Opravdu hrozí, že by se prodal zahraničnímu hráči. To by znamenalo, že by někdo zvenčí ovlivňoval významnou část českého zemědělství".

Co prezident Pavel

Prezident Petr Pavel s Babišem téma střetu zájmů otevřel už při jejich schůzce po volbách. Uvedl, že se chce držet litery ústavy a nepřekračovat rámec svých pravomocí. „Ústava skutečně dává mantinely, stejně jako zákon o střetu zájmů. Budu se s panem Babišem bavit o tom, zda je připraven dostát svým slovům a situaci vyřešit v souladu se zákonem,“ uvedl.

„Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem,“ řekl později Pavel. „Možností je několik, některé mi i ukázal. Zatím je nebudu komentovat, dokud to nebude aktuální. Ale možnosti, které navrhl, tak všechny jsou skutečně cestou k tomu, aby dostál liteře zákona,“ dodal prezident.