Jak skončila výpověď pro kněze Petráčka. Případ, který vnesl rozkol do církve i mezi akademiky

Je to rok, co došlo na Katolické teologické fakultě (KTF) Univerzity Karlovy k události, která vyvolala rozsáhlou debatu o akademické svobodě, církevním vlivu a ekonomických opatřeních na vysokých školách. Vedení fakulty tehdy ohlásilo, že hodlá propustit kněze a na sítích populárního pedagoga Tomáše Petráčka. Podle Petráčka šlo o vyhazov z politických důvodů a za „liberální“ názory, z druhé strany bylo propuštění vysvětleno úspornými opatřeními a nízkou kvalitou jeho práce pro fakultu, zejména v oblasti vědeckých výkonů a vedení doktorandů. Výpověď rozpoutala bouřlivou reakci v akademické obci i v médiích, přičemž se ukázalo, že případ může mít mnohem hlubší kořeny, než by se mohlo zdát.

Vedení KTF, v čele s tehdejším děkanem Vojtěchem Novotným, zdůvodnilo propuštění Tomáše Petráčka nutností reorganizace a snižování nákladů v rámci fakulty. Podle fakulty Petráček, který vedle své práce na KTF působil také na univerzitě v Hradci Králové, dlouhodobě neplnil své závazky vůči pražské fakultě. Bylo mu vytýkáno, že řada jeho doktorandů přetahuje studium, a jeho vědecká činnost byla označena za nedostatečnou.

„Nejdůležitější kontext je ekonomický. Pan profesor působil na katedře, která zaštiťuje obor, který je dlouhodobě ve velké krizi. Nemá studenty, má každoročně jednotky studentů. A ani letos (vloni – poznámka), když jsme podnikli hodně velkou kampaň na oživení toho programu, tak se to nepovedlo a těch studentů je prostě málo. Současný děkan to řešil tedy nějakou redukcí, protože nás k tomu vyzývala univerzita, univerzitní senát,“ uvedl tehdy pro Echo24 proděkan KTF Jakub Jinek.

Sám Petráček tvrdil, že za jeho odvoláním nestojí finanční důvody, ale důvody osobní a politické. „Myslím, že moje odvolání je spíše dlouhodobá záležitost. Vedení fakulty se moje názory nelíbí a stávající děkan mi několikrát v minulých letech řekl, že tlak ze strany některých členů České biskupské konference je velký. Pochází to už z doby, kdy se začalo bojovat o Istanbulskou úmluvu v roce 2018,“ uvedl poté, co jeho konec na fakultě vešel ve známost.

Proděkan Jinek, který komunikoval s médii v době nepřítomnosti nemocného děkana Novotného, zdůrazňoval, že rozhodnutí o propuštění nebylo osobní, ale čistě ekonomické a organizační. Fakulta podle něj musela čelit rostoucím nákladům a tlakům na konsolidaci financí, což vedlo k přehodnocení pracovních smluv a ke zrušení několika pozic, včetně Petráčkovy. Akademický senát fakulty se pak zabýval návrhem na odvolání děkana Novotného.

Petráčkova verze: tlak biskupů a akademická svoboda

Tomáš Petráček však viděl svůj odchod z fakulty zcela jinak. Od samého počátku spojoval své propuštění s tlakem církevních autorit, konkrétně biskupů, kterým se nelíbily jeho "otevřené" názory. Petráček veřejně kritizoval například politiku Aliance pro rodinu (Alipro) a vyjadřoval smířlivé postoje k manželství pro všechny. Podle něj bylo právě toto jeho otevřené zastávání kontroverzních názorů důvodem, proč se stal terčem děkana Novotného a dalších členů vedení fakulty.

Petráček tvrdil, že jeho propuštění bylo výsledkem osobní antipatie vedení fakulty a tlaku z církevních kruhů, což mělo za následek jeho ostrakizaci. Podle něj šlo o útok na jeho akademickou svobodu a snahu umlčet nepohodlné hlasy v rámci teologické obce.

Svůj případ široce medializoval na Facebooku, což fakulta považovala za tlak na její autonomii. Propuštění Petráčka vyvolalo vlnu protestů nejen na fakultě, ale i v širší veřejnosti, přičemž byly vyzdvihovány ideologické a politické aspekty, které přitom příliš nesouvisely s organizační změnou.

Kauza se brzy stala široce diskutovaným tématem nejen v teologických kruzích, ale i na celé Univerzitě Karlově. Na stranu Tomáše Petráčka se postavil známý teolog Tomáš Halík, který výpověď označil za nespravedlivou a motivovanou politicky. Halík a další kritici vyzývali k obraně akademické svobody a upozorňovali na podle nich nebezpečí, které by mohlo vzejít z podřízení univerzit církevnímu vlivu.

Rektorka Univerzity Karlovy, Milena Králíčková, rovněž zaujala vůči rozhodnutí fakulty kritický postoj. Označila postup KTF při neprodloužení smlouvy za chybný a nařídila interní audit, který měl prozkoumat procesy, jež vedly k propuštění Petráčka. Audit, jehož výsledky byly projednávány na začátku roku 2024, odhalil podle tvrzení rektorátu tři závažná pochybení: propuštění Petráčka bylo označeno za problematické, někteří zaměstnanci fakulty neměli řádné pracovní smlouvy a bakalářský program Filosofie a etika měl násobně více studentů, než bylo povoleno. Následující externí audity nicméně k podobným závěrům nedospěly.

„Autonomii fakult ctím, všechny naše fakulty jsou skvělé a vedení univerzity je podporuje v tom, aby prosperovaly. Ale role vedení univerzity je také v tom, aby dbalo na dodržování předpisů a aby například chránilo všechny studující včetně těch v doktorských studijních programech,“ vysvětlovala posléze v rozhovoru pro Echo24.

Navzdory kritice ze strany univerzity i širší veřejnosti se vedení KTF, včetně děkana Novotného, postavilo za své rozhodnutí. Jejich kroky podpořil i pražský arcibiskup Jan Graubner, který hájil potřebu ekonomických opatření a reorganizace na fakultě. Vedení fakulty trvalo na tom, že výpověď byla nezbytným krokem pro zajištění stability a budoucího rozvoje fakulty.

V prosinci 2023 děkan Novotný oznámil svou rezignaci, která nabyla účinnosti 1. května 2024. V době, kdy kauza plnila weby, byl totiž kvůli zdravotním problémům hospitalizován, což bylo pravděpodobně důsledkem mediálního tlaku. Jeho postup byl však právně prověřen a nebyla shledána žádná pochybení.

Na jeho místo nastoupil nový děkan doc. Jaroslav Brož, zvolený akademickým senátem fakulty a schválený Vatikánem. Ten označil zrušení Petráčkova místa za uzavřenou záležitost. „O znovuzřízení tohoto místa nelze uvažovat především z ekonomických důvodů,“ sdělil děkan deníku Echo24 s tím, že ekonomická situace fakulty je dokonce ještě křehčí než v době, kdy bylo místo zrušeno.

Podle Brože je konsolidace rozpočtu jedním z hlavních úkolů nového vedení fakulty, což může znamenat i další personální úspory. „Bude třeba využít možnosti neprodloužit některé termínované smlouvy a přihlédnout k ekonomické náročnosti jednotlivých oborů,“ vysvětlil Brož, jakým způsobem bude fakulta hledat další úspory. Zároveň zdůraznil, že klíčovým kritériem při případném rušení dalších pracovních míst bude „celkový přínos jednotlivých pracovníků pro fakultu“.

Brož také připustil, že důsledkem těchto opatření by mělo být zvýšení mezd zaměstnanců fakulty, což označil za jednu z hlavních příčin nestability a nespokojenosti, která se projevovala v uplynulém roce. Nové vedení podle něj plánuje situaci uklidnit „férovým přístupem a otevřenou komunikací“, včetně pravidelných setkání zaměstnanců s děkanem.

Novotný a Jinek nadále působí na fakultě, kde pokračují ve své akademické činnosti.

Rektorka Králíčková se po zveřejnění výsledků auditu snažila zprostředkovat smír mezi Petráčkem a fakultou, ale její snaha úplně nevedla k obnovení jeho pracovního poměru. Univerzita Karlova nakonec nabídla Petráčkovi externí smlouvu a finanční odměnu za práci, kterou vykonal jako vedoucí doktorandů. Minimálně jeden z jeho doktorandů obhájil svou práci v únoru 2023. Petráček tak nadále působí na Univerzitě v Hradci Králové a jeho profil v studentském systému na pražské fakultě už není k dispozici.