Repertoár cenzury se zdaleka nevyčerpal

Martin Weiss napsal do týdeníku Echo 30/2023 článek Holá svoboda projevu nestačí, který lze chápat i jako výzvu k  diskusi o tom, zda se Česko nestává cenzurním jestřábem Evropy. Ačkoli s mnohým v článku souhlasím (aby ne, je od mého oblíbeného autora), s jeho vyzněním musím polemizovat, protože odporuje naší zkušenosti ve Společnosti pro obranu svobody projevu.

Napsal by autor o klimatickém alarmismu nebo masové migraci, že už je “repertoár” toho, co lze prosazovat a čemu bránit, „vyčerpán“ a že se dostavila “divácká únava”? Myslím, že ne, protože je tomu spíš naopak. Do Green Dealu, ESG a podpory migrace bylo investováno vlivnými kruhy příliš mnoho.

Na druhé straně už občané zjišťují, jaké to může přinést fatální následky pro jejich svobody, peněženky a bezpečnost. S honem na údajné dezinformace a snahou o cenzuru nepohodlných názorů je to stejné. Mějme se na pozoru, to nejhorší je možná stále před námi.

Zatímco v USA se díky odvážným publicistům (viz skandál Twitter Files) a republikánským zákonodárcům dostává cenzurně-průmyslový komplex pod tlak a výbory Kongresu grilují nejvyšší manažery digitálních platforem, Evropa a s ní ČR jsou v úplně jiné fázi. Jako mnoho trendů z anglosaského světa, i tento se tu projevuje s časovým odstupem.

Jestliže chce autor naznačit, že v USA je vrchol cenzurních snah už minulostí a vítr se obrací, v naší části světa tomu tak rozhodně není a bagatelizace omezování svobody slova se nám může vymstít.

Evropa chce potírat škodlivý obsah

V Británii právě vrcholí bankovní skandál s odepíráním účtů za politické názory a ukazuje se, že jeho rozsah je mnohem větší, než se zdálo. Dva z autorů Twitter Files se nedávno setkali s dalšími obránci svobody slova v Londýně, kde se začíná formovat organizovaný odpor, který by byl protivahou snahám vlád zavádět čínský systém sociálních kreditů a ostrakizovat nositele nepohodlných názorů.

V EU začne za pár dní platit Digital Services Act, který může dosavadní cenzurní zásahy platforem posvětit a vést k odstraňování ještě většího objemu uživatelského obsahu s tím, že je „škodlivý“. A na cestě je další Act s přívlastkem Media Freedom, který ohrožuje nic menšího než svobodu médií.

Ve Finsku stíhají bývalou ministryni vnitra za pouhé citování z bible a Švédsko s Dánskem zvažují zavedení zákazu rouhání. Vidíme tedy úplně opačný trend než v USA a česká vláda bohužel také hraje přední housle.

ČR jako cenzurní jestřáb Evropy?

Více než 80 občanů vyšetřuje police za názory a už dokonce došlo na nepodmíněné tresty odnětí svobody, ačkoli před časem jeden starosta a jeden obecní zastupitel vyvázli bez trestu za mnohem explicitnější výzvy k násilí. Represí v ČR za pouhé názory si všiml i prestižní The Spectator.

Loni nechala vláda zablokovat přes dvacet webů bez jakékoli právní opory a na MVČR stále pokračují práce na přípravě zákona, který to má posvětit a ve kterém jsou jen vágně definovány podmínky, za nichž mohou blokace nastat.

Centrum proti hybridním hrozbám MV opakovaně připomíná, jak vypadá politizace odboru státní správy, kde bují politický aktivismus. Na sítích sdílí ze lži opakovaně usvědčené Manipulátory a publikují dokumenty, které za hybridní hrozbu považují středoevropskou identitu nebo řeči o míru.

Před pár týdny začala v Aktuálně, Seznamu a Českém rozhlase kampaň, která má přesvědčit veřejnost, že dezinformace jsou obrovský problém, kvůli němuž mají politici sypat desítky milionů do univerzitních projektů a politických neziskovek. Ty pak budou – jako institut SYRI – dělat na politickou objednávku průzkumy, na jejichž základě označí za dezinformace či konspirace i naprosto legitimní názory na aktuální politické otázky kolem Istanbulské úmluvy, masové migrace, islámu nebo politických intervencí George Sorose.

Co je nežádoucí na digitálních platformách

Autor zmiňuje pedofilii jako hobby „degenerátů”, kteří by chtěli zneužívat svobodu projevu k její obhajobě. Dětská pornografie je jistě typ obsahu, jehož šíření nikdo z nás nechce hájit svobodou slova, a tak se podívejme, jak se k tomu sociální sítě stavějí.

Twitter pod novým vlastníkem dětské porno na síti důsledně maže a politickou cenzuru odboural (autor v článku tvrdí opak). Na Facebooku se dětské porno toleruje (algoritmy Instagramu ho prý dokonce podporují), přestože politická cenzura a skryté snižování dosahu dále pokračují. Také YouTube dál odstraňuje obsah, který odporuje dávno vyvrácenému výkladu o účinnosti a bezpečnosti C19 vakcín.

Už tedy jen za to, jak Twitter prolomil šik digitálních platforem, které cenzurovaly a stále cenzurují na objednávku bezpečnostních služeb a skupin kolem Joe Bidena, by si Elon Musk zasloužil záznam v historii obrany svobody slova.

Kéž bychom se vrátili k alespoň holé svobodě projevu

Martin Weiss zakončuje svůj text slovy, že svoboda projevu si žádá víc. Myslí tím odpovědnost a věcnou správnost? To jistě pro smysluplnou debatu potřebujeme. Ale to není součástí svobody projevu, to je až další patro pyramidy na cestě k vrcholu pravdy. To základní lidské právo chráněné ústavou je možnost veřejně vyjádřit cokoli bez strachu z perzekuce státu. A tomu se v naší části světa spíše vzdalujeme.