Nastal „Den slabé vůle“. Novoroční předsevzetí lidem většinou nevydrží

Přelom roku představuje již tradiční příležitost, kdy si lidé dávají novoroční předsevzetí. Ta jim ale většinou dlouho nevydrží. Podle průzkumu celosvětové sociální sítě sportovců Strava se jich nejčastěji vzdávají druhý lednový pátek. V anglofonním světě se tento den nazývá Quitters Day, v češtině dostal název Den slabé vůle a poprvé byl připomínán v loňském roce. V tento den je vhodné povzbudit všechny, kteří selhali ve svých předsevzetích, a pomoci jim zkusit to znovu a nakonec uspět. K nejčastějším předsevzetím patří cvičení, hubnutí, lepší strava a skoncování s kouřením.

Síť Strava provedla v roce 2019 rozsáhlý průzkum na základě analýzy více než 31,5 milionu z celkem asi 800 milionů zaznamenaných aktivit. Z ní vyplynulo, že právě druhý lednový pátek začíná motivace k dodržování novoročních předsevzetí u lidí mizet. Toto datum uvedlo asi 80 procent dotazovaných. Podle jiných studií však trvá v průměru až 66 dní, než se nové chování na základě novoročních předsevzetí zautomatizuje. Nové studie pak zjistily, že přibližně dvě třetiny lidí opustí svá novoroční předsevzetí do jednoho měsíce.

A právě porozumění mechanismu fungování lidské psychiky v této věci může napomoci k lepším výsledkům v dodržování těchto předsevzetí. Odborníci a instituce mohou pomoci lidem stanovovat si dosažitelnější cíle, a rovněž vybudovat podpůrnou motivační síť. Tato opatření by mohla zlepšit celkovou bilanci dodržování předsevzetí a učinit ze Dne slabé vůle jakýsi odrazový můstek. V tento den je možno podpořit všechny ty, kteří si dali předsevzetí, aby vydrželi a nevzdávali se. Den slabé vůle všem připomíná, že jsou jenom lidé a občas selžou, ale nemusejí to úplně vzdávat. Případné překonání slabé vůle pak může lidi motivovat k dalším pozitivním životním změnám.

K nejčastějším předsevzetím patří cvičení, hubnutí, lepší strava a skoncování s kouřením. Podle průzkumu agentury Ipsos z loňského prosince si na letošní rok dalo novoroční předsevzetí 41 procent dotázaných. Nejvíce, 39 procent z nich, chce zhubnout, 32 procent chce zdravěji jíst, 30 procent sportovat. Dále chtějí lidé zlepšit svoji finanční situaci, snížit stres, trávit více času s rodinou, více cestovat, věnovat se kariéře a osobnímu rozvoji, a také zlepšit vztahy. Přestat kouřit si jako předsevzetí stanovil zhruba každý desátý dotázaný, nejčastěji ve věkové skupině 36 - 44 let. Podle tohoto průzkumu přiznávají téměř tři čtvrtiny lidí z těch, kteří si dávají předsevzetí, že je plní jen částečně. Úplného úspěchu dosáhne jen asi 12 procent dotázaných.

V minulosti si dalo předsevzetí přestat kouřit každý třetí dotázaný, přičemž největší odhodlání měly osoby starší 54 let. Z těch, kteří se pokusili přestat kouřit, byla téměř polovina úspěšná. Většina z nich (72 %) zvládla odvykání silou vlastní vůle, 14 % muselo vyhledat odbornou pomoc a 16 % přešlo na bezdýmné alternativy, což byla populární varianta zejména u dospělých ve věku 27–35 let.

Pro polovinu z těch, kteří své předsevzetí nedokázali splnit, bylo největší překážkou to, že se nedokázali obejít bez rituálů spojených s kouřením, což výrazně více trápí muže (61 %) než ženy (43 %). Hned na druhé příčce se ukazuje jako velký problém při přestávání kouřit stres. 44 % dotazovaných uvedlo, že v době, kdy si dali předsevzetí přestat kouřit, zrovna procházeli stresovým obdobím, a proto jim to nevyšlo. Stres v tomto případě jako faktor zasáhl více ženy (61 %). Na třetím místě lidé přiznávají, že se nedokázali obejít bez nikotinu, konkrétně 37 %, mužů, kteří se bez nikotinu nedokázali obejít bylo 43 %, žen 29 %.

Tradice novoročních předsevzetí má dlouhou historii. Začala už před víc jak čtyřmi tisíci lety u starých Babylóňanů, ačkoliv pro ně rok nezačínal v lednu, ale až v polovině března, kolem jarní rovnodennosti. Podle historiků stálo tehdy v čele seznamu novoročních předsevzetí vrátit sousedovi zrezavělé hrábě, a poté časově neurčené předsevzetí splatit dluhy.

A tato tradice má také náboženský původ - staří Římané začínali rok učiněním slibů svému bohovi Janusovi, který byl v římské mytologii bohem dveří, začátků a konců, a v moderní kultuře je po něm pojmenován měsíc leden (Januar). V dnešní době je zase pro mnoho křesťanů novoroční předsevzetí součástí přípravy na další rok, společně s modlitbou. K předsevzetím na začátku roku častěji sahají lidé v západních zemích, tento fenomén se ale vyskytuje i v zemích východních.

V České republice se vlivem novoročních předsevzetí v lednu pravidelně zvyšuje návštěvnost posiloven a fitness center. U levnějších až o 200 procent, u dražších až o polovinu. V únoru už předsevzetí ale drží jen polovina lidí, v březnu zhruba třetina. Důsledky nízkého množství pohybu Čechů stojí podle studie Eurobarometru z roku 2019 veřejné zdravotnictví kolem 30 miliard korun ročně.

Přístup k novoročním předsevzetím se liší také v různých věkových skupinách. Podle průzkumu agentury Konektor z loňského listopadu si na začátku roku pravidelně dává předsevzetí téměř třetina Čechů, ale nejvíc tuto tradici udržují mladí ve věku 18 - 26 let (42 procent). S rostoucím věkem tato tendence klesá a v kategorii 54 - 65 let si dává předsevzetí už jen 17 procent respondentů. Více než třetina dotázaných uvedla, že tak činila v minulosti, ale dnes už ne.

Klíčem k úspěchu dodržování předsevzetí je podle odborníků také stanovovat si reálné cíle: "Novoroční předsevzetí často nevycházejí proto, že si člověk dává nereálné cíle, například zhubnu deset kilo za měsíc. Když si tentokrát zvolíte cíl, který je opravdu v mezích možností a budete mít silnou motivaci, mnohonásobně zvýšíte šanci na jeho dosažení," uvedla výživová poradkyně firmy Naturhouse Věra Burešová.