Další rok okrádání soukromého kapitálu za námi

Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ.

Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje. To, že peníze vybrané od jedné společnosti o desítky miliard vylepšují rozpočet a bez nich by byl na zcela jiné úrovni, se prostě tiše akceptuje. A nikdo se tomu už nediví a neptá se po tom, proč se to děje.