Přijímačky na střední mohou v nynější podobě zcela skončit. Ministerstvo ladí koncept

Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.

Jde o myšlenku, která dlouhodobě zaznívá i od některých expertů a je například i součástí připravovaného návrhu na dlouhodobou reformu regionálního školství. O tom, že se nemá změna přijímacích zkoušek na střední školy zastavit jen u digitalizace přihlášek, se mluvilo od počátku. Další kroky se však po riskantní honbě za digitalizací a navýšením počtu přihlášek na tři spíše zastavily. Ministerstvo v tomto případě podle náměstka Jiřího Nantla (ODS) složilo další odborný panel, který řeší, kterým směrem se vydat. Uvedl to v on-line diskusi Stálé konference ve vzdělávání a organizace EDUin.

Jak by nový systém mohl vypadat? Dlouhodobě to vypadá tak, že si každý student podává přihlášku na střední školu a následně dochází k přijímacímu řízení, pokud jde na maturitní obor, musí skládat Cermatem tvořenou jednotnou přijímací zkoušku. Přijímací řízení skládá v jedné ze středních škol, na které se hlásí.

Změnit by se tak mohlo hned několik věcí. Testovat by se měly určitým jednotným testem všechny děti na konci základní školy nehledě na to, kam se chtějí hlásit. To by také zřejmě přeneslo konání přijímaček právě do jejich prostor. Nakonec by tak děti měly ještě předtím, než se budou rozhlížet po střední škole, určitý bodový zisk. Ten by jim tak měl zhruba naznačit, nad kterými obory studia mohou přemýšlet.

„Část studentů v Česku s vysokým potenciálem jednotné přijímací zkoušky ani nedělá, protože kvůli rodinnému zázemí neaspirují na maturitní obory. Další chybně strategizují v přihláškách, protože podceňují svoje šance. Pokud už potřebujeme síto, tak by mělo fungovat fér a dávat šanci všem,“ uvedl k navrhované změně sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. I podle náměstka Nantla jde o nejhorší rys současného systému.

„Spustili jsme odborný panel k přijímacímu řízení, který diskutuje jeho možný koncepční vývoj, protože se současnou podobou opravdu nejsme úplně spokojení,” uvedl Jiří Nantl v debatě. „Shoda je na tom, že bychom měli mít přijímací zkoušku před podávání přihlášek. To očekávám, že bude východiskem legislativních prací, které ale čekám spíš v příštím legislativním období,” dodal.

Podle něj by tak v případě, že na tom bude i v dalším volebním období politická shoda, mohlo dojít k přijetí komplexnější legislativní změny přijímacího řízení, která by se navázala na testování v takzvaných uzlových bodech – tedy testování v průběhu základní školy, které by mělo ověřovat posun žáků v rámci studia. Ze základních škol však zaznívají obavy, jak bude nový systém fungovat a zda je jeho provedení na školách proveditelné. Podle Nantla se nyní pracuje právě na doladění celého konceptu.

Ambiciózních návrhů na změny ve školství se v tomto volebním období objevila řada a tradičně budí kontroverze, ať už jde o poměrně nepřehlednou snahu provést revizi rámcových vzdělávacích programů, proměnu a výraznou redukci středoškolských oborů či otázky, jak školství ufinancovat a zefektivnit. Data však ukazují na problémy s kapacitami, nabídkou oborů či výsledky v rámci mezinárodních srovnávacích testů. Vzniká proto například i návrh na předělání celé architektury nynější vzdělávací dráhy, podle kterého by do budoucna mělo dojít k razantnějším změnám jako je zkrácení základní školy či prodloužení povinné školní docházky.