Prudký nárůst rakoviny mezi mladými. Příčinou bývá maso, alkohol, vapování i orální sex

Prudký nárůst rakoviny mezi mladou populací do čtyřiceti let přisuzují vědci špatnému životnímu stylu. Konkrétně mají na mysli konzumaci průmyslově zpracovaných potravin (především párků a hamburgerů), orální sex nebo alkohol a vapování, kvůli kterým se do těla dostávají mikrobi. Největší nárůst byl zaznamenán u kolorektální rakoviny, ta postihuje tlusté střevo a konečník. O závěrech zasedání Americké společnosti klinické onkologie například informoval The Telegraph.

Počet pacientů trpících kolorektální rakovinou mezi mladými lidmi do čtyřiceti let významně vzrostl. Dokonce se očekává, že se počet případů do roku 2030 zdvojnásobí. Tento typ rakoviny se má současně stát rakovinou s největší úmrtností pro lidi mezi 20 až 49 lety do konce tohoto století. Ke zhoršení přispívá i asymptomatičnost některých případů nebo naopak ignorování příznaků onemocnění mladšími lidmi.

"Studie ukazují nárůst kolorektálního karcinomu. Problém je, že některé z těchto případů jsou asymptomatické nebo mladí lidé příznaky zcela ignorují, pokročilou rakovinu potom není snadné vyléčit," vysvětluje lékařka a výzkumnice Dimitra Lamprinaki z Quadram Institute v Norwichi Dimitra Lamprinaki.

Případů rakoviny u lidí pod padesát let přibývá. Podle údajů nedávno zveřejněného výzkumu vzrostl jejich počet mezi lety 1990 a 2019 o 79 %. Zatímco některé ze zlozvyků napomáhající vzniku rakoviny, jako je konzumace průmyslově zpracovaných potravin a alkoholu byly přítomné již u generace mileniálů, vědci současně objevili souvislost všech zmíněných problematických návyků s mikroby. Tito mikrobi totiž špatné návyky pohánějí a následně vedou k agresivnějším formám rakoviny, které je těžší léčit.

Nový zlozvyk vapování

Jeden z novějších nešvarů současné mladé populace je podle Londýnské kliniky Pure Periodontics vapování a nadměrná konzumace cukru. Oba faktory vedou ke zhoršenému prokrvení ústní sliznice a dásní, což v širším měřítku vede k řadě rakovinových onemocnění například prsu, kolorektálního karcinomu nebo rakoviny hlavy a krku. Vysoký příjem cukru a kouření elektronických cigaret navíc vede k výskytu bakterie Fusobacterium nucleatum. "Je to lepkavý mikroorganismus, který se drží na povrchu zubů a dásní a způsobuje výskyt dalších škodlivých bakterií,“ vysvětluje doktor Tim O’Brien, onkolog a výzkumník na Queen’s University Belfast. Zmíněná bakterie navíc snižuje efektivitu chemoterapie i jiných způsobů léčby na bázi radiace.

Zpracované potraviny

Poslední výzkum ukazuje, že současný trend konzumace průmyslově zpracovaných masných výrobků jako jsou párky a hamburgery, může vést až k řadě nemocí včetně rakoviny žaludku. Rakovina žaludku u lidí do padesáti let zaznamenala také vysoký nárůst. Jedním z nejznámějších rizikových faktorů rakoviny žaludku je bakterie Helicobacter pylori, která je zodpovědná za zhruba 40 % případů ve Spojeném království. Bakterie žije ve sliznici žaludku a přispívají k řadě nemocí, jak je atrofická gastritida, chronický zánět žaludku nebo ztenčení žaludeční výstelky, všechny nemoci můžou vygradovat v rakovinu.

Další faktory

Kromě bakterií napomáhají rakovinovým onemocněním i viry. Jedním z nich je například papilomavir HPV, který je sexuálně přenosný. Specialisté ze Spojeného království zaznamenali rostoucí výskyt rakoviny úst, zejména u lidí ve věku 40 až 49 let, přičemž polovina těchto případů byla spojena se zmíněným virem, který je často přenášený orálním sexem.

Riziko představuje i nadměrná konzumace alkoholu. Některé populační studie například identifikovaly souvislost mezi nadměrným pitím alkoholu a karcinomem varlat. Bylo zjištěno, že mladí muži, kteří konzumují 14 a více alkoholických nápojů týdně čelí většímu riziku. Zásadní roli u této rakoviny však hraje dědičnost.

Nová léčba

Nově objevená souvislost mezi mikroby a různými formami rakoviny u mladých lidí, by však mohla vést ke zefektivnění léčby. Například u fágové terapie, která zahrnuje podávání speciálně upravených virů, které se živí určitým druhem problematických bakterií, nebo cílenými vakcínami. Vědci chtějí před léčbou pacientů nové objevy nejprve testovat na myších.