Soužití s Romy vnímají negativně dvě třetiny obyvatel Česka. Dosud nejméně v historii

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje. Naopak historického maxima dosáhlo v roce 2013, kdy soužití romské a většinové populace označilo za špatné 87 procent dotázaných a jen devět procent za dobré.

Letošní výsledek podle analytiků potvrdil trend z minulých let. Od roku 2015 se negativní hodnocení snížilo o 20 procentních bodů, oproti poslednímu průzkumu v roce 2019 o devět bodů. Autoři průzkumu míní, že stereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil.

„Do jaké míry se na tomto výrazném pozitivním posunu podílí období covidu, válka na Ukrajině s přílivem ukrajinských migrantů, nárůst cen nejen energií a jiné problémy, které patrně odsunuly romskou otázku mimo pozornost veřejnosti, nedovedeme z našich dat určit,“ uvedli sociologové.

Dvě pětiny účastníků průzkumu považují řešení romské problematiky vládou za uspokojivé, podobný je i podíl respondentů, kteří s vládním přístupem nejsou spokojeni. Místní samosprávu veřejnost v tomto ohledu hodnotí lépe – pozitivně její řešení romské otázky vnímá 41 procent lidí, zatímco 26 procent spokojeno není.

V porovnání se situací ostatních obyvatel polovina veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnávání. Zhruba dvě pětiny dotázaných si myslí, že Romové mají horší možnosti, pokud jde o uplatnění ve veřejném a občanském životě, 42 procent oslovených považují situaci Romův tomto ohledu za srovnatelnou s ostatními a sedmina míní, že jsou na tom Romové dokonce lépe.

Co se týče získávání bydlení, za horší situaci Romů označilo 31 procent dotázaných, ovšem nepatrně vyšší podíl (35 procent) respondentů si myslí, že možnosti Romů jsou v tomto směru lepší než možnosti většinové populace.