Skoro polovina poslaneckých mandátů padá na čtyři kraje. Nejmenší regiony zůstávají na chvostu

Téměř polovina všech poslaneckých mandátů ve volbách do Poslanecké sněmovny se pravidelně rozděluje ve čtyřech největších krajích České republiky. Nejvíce poslanců tak tradičně získává Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, kde dohromady žije zhruba polovina obyvatel země. Od zavedení současného krajského uspořádání v roce 2000 z těchto regionů vzešlo obvykle 94 poslanců, výjimkou byly volby v roce 2017, kdy se počet zvýšil na 95.

Na opačném konci žebříčku se nachází Karlovarský a Liberecký kraj. Tyto regiony patří dlouhodobě k nejméně lidnatým a pokaždé v nich voliči rozhodovali o nejnižším počtu poslaneckých křesel. V Karlovarském kraji se stabilně obsazuje pět mandátů, v Libereckém osm.

Z historického přehledu vyplývá, že největší dynamika se projevuje v hlavním městě a ve Středočeském kraji. Zatímco Praha mezi lety 2002 a 2021 postupně ztratila dva mandáty, Středočeský kraj si naopak polepšil o tři. Tento posun odráží dlouhodobý populační růst středních Čech na úkor hlavního města.

Podíl mandátů se v ostatních krajích příliš nemění. Jihomoravský a Moravskoslezský kraj si již přes dvě dekády drží stabilní počet 22 až 23 poslanců. Podobně konstantní rozdělení platí i pro většinu regionů na Vysočině, v Pardubickém či Plzeňském kraji.