Vypnutí F-35? Debata o rizicích a závislosti na amerických technologiích se šíří po Evropě

S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou Spojené státy stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra vypnutí amerických zbraní nehrozí. Ale některé sofistikované zbraňové systémy jsou závislé na některých komponentách americké strany.

Debatu o hrozbě znefunkčnění amerických zbraní v Evropě vyvolal šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger. „Pokud bychom se obávali, že USA budou v budoucnu chovat k německým stíhačkám F-35 podobně jako nyní na Ukrajině, pak je možné uvažovat o zrušení smlouvy (o jejich dodávkách)", uvedl Ischinger. Minulý víkend se objevily zprávy o částečném „vypnutí“ ukrajinských stíhaček F-16 poté, co Spojené státy omezily sdílení satelitních informací. Podle pozdějších vyjádření se jednalo o závadu na lokačním systému, ale ta už je opravena.

Podobná slova volil pro Le Figaro bývalý generál francouzského letectva Eric Autellet. „Tato závislost je reálná, i když je obtížné znát podrobnosti," uvedl. Podle něj je možné ze strany USA letadla F-35 uzemnit. To, že by bylo možné americké stíhačky na dálku "vypnout", však nikdo přímo nepotvrdil.

Francouzská média také upozorňují regulace ministerstva obrany USA, které si vyhrazuje právo zakázat vývoz, opětovný vývoz a uvalit sankce na zbraně, které obsahují americké technologie. Kvůli těmto regulacím například potřebovaly dodávky F-16 evropských zemí na Ukrajinu americké povolení. V minulých dnech pak přišel server SA Defensa s informací, že Spojené státy se chystají vetovat vývoz švédských Gripenů do Kolumbie, protože obsahují americké motory.

Debata o vhodnosti nákupu F-35 se rozhořela i ve Švýcarsku, kde někteří politici v parlamentu zpochybňovali důvěryhodnost USA po nástupu Donalda Trumpa. Na kritiku nákupu F-35, kterých chce Švýcarsko pořídit 36 kusů, reagoval i šéf švýcarského letectva Peter Merz. Ten uvedl, že stíhačky F-35 mají technologie, které nikdo v Evropě nenabízí. Upozornil také, že všechny západní stíhací letouny jsou na amerických technologií závislé.

Závislost Evropy na dodávkách amerických zbraní potvrzují i čerstvá data Stockholmského centra pro výzkum míru. Podle nich se dovoz zbraní evropskými členy NATO se mezi lety 2015-19 a 2020-24 více než zdvojnásobil (+105 %). USA dodaly 64 % těchto zbraní, což je podstatně větší podíl než v letech 2015-19 (52 %).

O tom, že je Evropa závislá na některých vojenských technologiích, mluvil v rozhovoru pro Echo24 zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Podle něj bude Evropě v některých oblostech trvat 10-15 let než bude schopná nahradit americké systémy a technologie. Za klíčové pro obranu Evropy označil americké technologie v komunikaci, protivzdušné a protiraketové obranně či balistické střely.

PSALI JSME: NATO je v zóně smrti, komentuje události posledních dní vládní zmocněnec Tomáš Kopečný

Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je vypnutí americké zbraně na dálku ze strany USA nesmysl. Upozornil však, na příkladu Ukrajiny, že některé systémy by bez spolupráce USA nemusely fungovat. „Jsou tam některé systémy, u kterých je ten support závislý na Američanech, to se bavíme o systémech elektronického boje o rušičích a tam to problém je. Když Američané přeruší podporu, tak tam ty systémy po nějaké době přestanou fungovat protože tam Ukrajina zjistí, že pro to nemá náhradní díly,“ uvedl Visingr. Podle něj však Ukrajina už v konfliktu mnohokrát ukázala, že je schopna si poradit a mohla by náhradní díl získat jinde.

Visingr také upozornil, že v současné době je řada moderních zbraní technologicky velmi složitá a vzniká spoluprací napříč zeměmi. „Ono to funguje obousměrně. Oni ani Američané nejsou zdaleka soběstační. Nikdo není zbraňově soběstačný. My se navzájem potřebujeme, protože obrovské množství věcí, které se třeba montují do evropských zbraňových systémů, které se vyrábí v Americe, a naopak,“ uvedl Visingr. Jako příklad vzájemné provázanosti zmínil například americká bojová vozidla pěchoty, kdy se USA v současnosti rozhodují mezi podvozkem z Německa či vybrat rakousko-španělského řešení.

Podle bývalého ministra obrany a současného předsedy obranného výboru poslanecké sněmovny Lubomíra Metnara (ANO) existuje při dodávkách zbraní ze zahraničí určité riziko. „Ano, ta rizika pokud se vyzbrojujeme technologiemi, nakupujeme vojenskou techniku mimo Českou republiku, mimo Evropu, tak vidíte, že to může mít nějaká rizika. Ale já bych nechtěl říkat, jak teď slyšíme nějaká hysterická hodnoticí kritéria, protože si myslím, že máme dobré vztahy se Spojenými státy a máme je potvrzené i celou řadou smluv,“ uvedl pro Echo24 Metnar. „Ano, diskuze o možných rizicích tady je, ale hlavně ve směru, jak dál v budoucnu postupovat, jak dál v budoucnu naši armádu modernizovat a jak dál tyto rizika snižovat či eliminovat,“ uvedl Metnar. Zdůraznil, že USA jsou pro obranu Evropy v současnosti klíčové, protože Evropa dlouhou dobu svou obranu zanedbávala. Metnar také upozornil, že Aliance je podle něj výhodná i pro Spojené státy a nejedná se tedy o jednostrannou závislost.

V podobném duchu mluvil po pondělním setkání nejvyšších ústavních činitelů i prezident Petr Pavel. „Vzhledem k té situaci jaká je, vzhledem ke změně postojů Spojených států v řadě důležitých otázek, musíme mnohem více pozornosti věnovat vlastním schopnostem. A to jak vlastním schopnostem ČR, tak i schopnostem EU potažmo celé Evropy,“ uvedl Pavel, ale zdůraznil, že se nenacházíme v krizové situaci.

Premiér Petr Fiala během tiskové konference vyjádřil i k plánovanému nákupu F-35. „Ne v tuto chvíli rozhodně neuvažujeme o tom, že bychom ten kontrakt přehodnotili, ale myslím, že se před námi otvírá celá řada výzev a nových otázek, na které musíme reagovat. Jedna z nich je, že se jako Evropa musíme mnohem více starat o svou obranu a bezpečnost, musíme investovat do obrany,“ uvedl Fiala.