Fico kvůli zablokované sněmovně připouští předčasné volby. Partnerům dal čas do března

Pokud nebude parlament dlouhodobě schopný přijímat zákony, půjdeme do předčasných voleb. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico pro televizi TA3. Funkčnost parlamentu mají podle něj zajistit šéfové koaličních stran Andrej Danko (SNS) a Matúš Šutaj Eštok (Hlas). Právě poslanci Hlasu činí v Národní radě koalici velké problémy, protože opakovaně hlasují jinak než zbytek vlády. Podle slovenských politologů by předčasné volby řešení nepřinesly, předvolební průzkumy ukazují na patovou situaci.

Ficova vláda čelí po odchodu tří poslanců velkým problémům kvůli tomu, že disponuje už jen nejtěsnější možnou většinou 76 poslanců. K tomu se navíc přidávají poslanci Hlasu v čele se Samuelem Migaľem, kteří mají možnost s ohledem na slabou většinu šanci blokovat některá rozhodnutí vlády, což také dělají. Další problémy pak v koalici přidělala Ficova cesta do Moskvy a jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterou část poslanců Hlasu odsoudila.

Funkčnost parlamentu mají podle Fica zabezpečit především šéfové zbylých dvou koaličních stran. „Druhou alternativou je otevření koaliční smlouvy a změna poměrů v koalici,“ řekl Fico s tím, že SNS a Hlas mají nepoměrně hodně ministerstev k počtu poslanců. Fico podle svých slov dal Eštokovi a Dankovi čas do března, aby přišli s řešením problému.

PODCAST: Listopad 1989 – na zachování socialismu neměl zájem nikdo, ani KSČ

Slovenský politolog Michal Cirner z Prešovské univerzity pro Echo24 řekl, že v zahraniční politice se ztratila shoda mezi třemi nejvyššími ústavními činiteli, protože premiér Fico v zahraniční politice zřejmě trpí geopolitickou slepotou a jde proti slovenským závazkům a partnerům v EU a NATO. „Je to hra o radikálního voliče a možnost předčasných voleb je stále pravděpodobnější, i když zatím minimální. Zejména ve straně Hlas-SD jsou někteří poslanci, kteří nesouhlasí s návrhy a politikou koaličních partnerů ze SNS, ale i ze Smeru-SD,“ řekl Cirner.

„Křehká vládní většina znamená zvýšení moci jednotlivých poslanců, což povede k dalším koaličním problémům (příkladem jsou tzv. huliakovci – přeběhlíci z frakce SNS okolo Rudolfa Huliaka). Dalším problémem je schválená konsolidace, která bude znamenat, že v roce 2025 budou mít Slováci hlouběji do kapsy, což se projeví v nepopularitě vlády,“ řekl Cirner.

Opozice má podle něj díky problémům kritizovat. „Ale pravděpodobně čeká na dopady konsolidace, pak ji může využít k protestům, strategii jistě má a nejlepší variantou je nechat koalici brodit se ve vlastních problémech. Takže by je to nemělo rušit, jen sledovat, jak se rozpadají,“ řekl Cirner.

Podle politologa Radoslava Štefančíka z Ekonomické univerzity v Bratislavě předčasné volby budou jen tehdy, pokud to bude vyhovovat Robertu Ficovi. „Předpokládejme, že předčasné volby nevyhovují žádnému vládnímu subjektu. Řekl bych, že v této situaci nevyhovují ani opozici, i když bude předstírat, že o ně má zájem. Předčasné volby nevyhovují ani nespokojeným poslancům SNS nebo Hlasu. Takže předčasné volby opravdu podle mě budou jen tehdy, pokud premiér vyhodnotí, že nové rozložení sil – například ve spolupráci s radikální stranou Republika – by mu vyhovovalo více. Nemělo by se však zapomínat, že takové uvažování s sebou nese riziko, že výsledky voleb budou diametrálně odlišné od aktuálního měření veřejného mínění. To se ostatně v posledních letech stalo zvykem,“ řekl pro Echo24 Štefančík.

ROZHOVOR: Řehka mě lidsky zklamal, říká Černochová

Otázkou je, jakou roli hraje nyní prezident Peter Pellegrini, dřívější šéf Hlasu. „Vypadá to, že má stále vliv na dění v Hlasu. Zřejmě proto jsou někteří poslanci Hlasu stále aktivnější a nenechávají si od Andreje Danka kálet na hlavu, jak to od začátku dělá současný předseda Hlasu Matúš Šutaj-Eštok. Nelze vyloučit, že rok 2025 bude pro stranu Hlas mimořádně důležitý. Rozhodne se, zda se strana rozpadne, nebo zda se vnitropolitická situace zkonsoliduje. Při znalosti slovenské stranické reality bych vsadil na první variantu – rozpad a postupný úpadek strany Hlas,“ uvedl Štefančík.

Sestavení vlády by bylo po případných předčasných volbách komplikované, naznačil prosincový průzkum agentury Focus pro server 360tka.sk. Opoziční hnutí Progresivní Slovensko by volby vyhrálo s těsným náskokem před Smerem. Progresivní stranu by volilo 21,5 procenta respondentů, zatímco Smer by získal 20,8 procenta. S velkým odstupem následuje Hlas s 13,8 procenta. Čtvrté hnutí Republika by získalo 8,1 procenta hlasů. Následuje KDH s 6,9 procenta před SaS, která by získala 6,1 procenta hlasů. Maďarská aliance by se do parlamentu dostala s 5,6 procenta a těsně za ní by následovalo hnutí Slovensko s 5,2 procenta.

V jiném průzkumu agentury Sanep by strana Smer volby vyhrála se ziskem 22,5 procenta, tedy o více než polovinu procentního bodu před Progresivním Slovenskem. Nicméně oba průzkumy předpovídají, že by se do sněmovny nedostala vládní SNS. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by Fico mohl po předčasných volbách sestavit obdobnou vládu jako má nyní. Buď by musel najít nového partnera, případně zamířit do opozice.