„Přezbrojit Evropu.” Uniklý dokument ukazuje, jaké jsou zbrojní priority Evropské komise

Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.

Dokument, který vypracovali eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius a nejvyšší unijní diplomatka Kaja Kallasová a jehož cílem je „přezbrojit“ Evropu má být představen ve středu. Mezi zásadní prvky nové politiky EU patří upřednostňování výroby zbraní v rámci EU a „podobně smýšlejících společností ze třetích zemí“, podpora společných nákupů zbraní, usnadnění financování obranných projektů, zaměření se na klíčové oblasti, kde má blok nedostatek kapacit, jako je protivzdušná obrana a vojenská mobilita, a snížení byrokracie při investicích do obrany. Hnací silou nové politiky jsou prý kroky Ruska.

„Rusko představuje pro Unii existenční hrozbu a vzhledem k jeho minulým invazím ke svým sousedům a k současné expanzivní politice bude potřeba odstrašit od ruské ozbrojené agrese a setrvávat i po uzavření spravedlivé a trvalé mírové dohody s Ukrajinou,“ uvádí se v návrhu. Bezprostřední prioritou je podle serveru Politico zajistit, aby „Ukrajina mohla i nadále odrážet ruské útoky“.

„Bez dalších významných vojenských zdrojů, zejména nyní, kdy USA pozastavily svou podporu, by Ukrajina nebyla schopna vyjednat spravedlivý a trvalý mír z pozice síly,“ uvádí se v dokumentu. Dokument také navrhuje řadu klíčových opatření na pomoc Ukrajině, včetně poskytnutí 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, systémů protivzdušné obrany a pokračování ve výcviku ukrajinských jednotek.

Změna politiky USA vůči Ukrajině, Evropě a NATO je zaznamenána v celém dvacetistránkovém dokumentu, v němž se uvádí: „Evropa nemůže brát bezpečnostní záruky USA jako samozřejmost a musí podstatně zvýšit svůj příspěvek k zachování NATO“. Dokument však zdůrazňuje, že „NATO zůstává základním kamenem kolektivní obrany v Evropě“.

Zásadním aspektem, který může vyvolat kritiku, je to, že by členské státy v Evropské radě hlasovaly místo jednomyslnosti v otázkách obrany kvalifikovanou většinou. Tento postup podpořil Evropský parlament ve své rezoluci. Odmítavě se totiž například k podpoře Ukrajiny na summitu v první polovině března postavil maďarský premiér Viktor Orbán.

Dokument nastiňuje sedm klíčových oblastí pro prioritní investice: vzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy; munice a rakety, bezpilotní letouny a protidronové systémy, vojenská mobilita, umělá inteligence, kvantový, kybernetický a elektronický boj, a strategické prostředky, bojové schopnosti a ochrana kritické infrastruktury. EK rovněž ujišťuje, že členské země budou i nadále v roli řídícího orgánu, respektive uklidňuje, že Brusel nehodlá zasahovat do oblastí národní suverenity.

Čeští europoslanci: Ambiciózní plán

Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) uniklé informace naznačují ambiciózní plán na posílení evropské obrany. „Což může vyvolat diskuzi mezi členskými státy, zejména ohledně národní suverenity a financování. Role EU jako centrálního nákupního orgánu by mohla být kontroverzní, protože některé státy mohou preferovat nezávislost v obranných rozhodnutích. Otázkou je i většinové hlasování v obranných otázkách,“ řekla pro Echo24 Dostálová.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského představuje White Paper k unijní obraně ambiciózní krok směrem k posílení obranných kapacit EU. „Klíčovým aspektem dokumentu je snaha o větší strategickou autonomii a koordinovanější přístup k bezpečnostním hrozbám. Tento plán je v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině a širší destabilizace bezpečnostního prostředí v Evropě zcela logickým krokem. Otázkou však zůstává jeho skutečná realizovatelnost,“ řekl redakci Echa Zdechovský.

Z hlediska proveditelnosti naráží návrh podle něj na několik zásadních výzev. „Jednak finanční a politická vůle. Pro efektivní naplnění tohoto plánu by bylo nutné výrazně navýšit investice do obrany v rámci rozpočtu EU a jednotlivých členských států. To si vyžádá politický konsenzus, který nemusí být snadné dosáhnout. Za druhé to je kompatibilita s NATO. EU nesmí duplicitně vytvářet struktury, které by konkurovaly NATO, ale měla by se zaměřit na komplementaritu. Otázka, jakým způsobem by se EU v rámci obrany měla zapojit do širší transatlantické bezpečnostní architektury, zůstává klíčovou nevyřešenou proměnnou,“ míní europoslanec.

Třetím problémem mohou podle něj být různorodé přístupy členských států. „Některé země, jako Francie, prosazují strategickou autonomii EU v obraně, zatímco jiné, včetně České republiky, vidí NATO jako primární bezpečnostní pilíř. Tento nesoulad může oslabit efektivitu plánovaných opatření,“ dodal s tím, že posledním aspektem je praktická realizace a vojenské kapacity. „Unijní obranné ambice se potýkají s reálnými omezeními v podobě nedostatku obranných kapacit, logistiky a technologických zdrojů. V současné době není EU připravena nahradit roli NATO ani fungovat jako plně nezávislý obranný aktér,“ řekl Zdechovský.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) pro Echo24 řekl, že uniklý dokument nečetl. „Ale jsem přesvědčen, že část obranyschopnosti, třeba protivzdušná obrana, elektronické prostředky a tak dále by Evropa měla budovat společně. Bylo by to efektivnější a účinnější,“ řekl Niedermayer.

Z pohledu České republiky je podle Tomáše Zdechovského důležité, aby jakýkoliv obranný plán EU posiloval bezpečnost naší země a byl v souladu se závazky vůči NATO. „Česká republika dlouhodobě podporuje spolupráci v oblasti obranných investic, vývoje vojenských technologií a koordinace mezi členskými státy EU, ale zároveň zdůrazňuje, že klíčovým bezpečnostním garantem zůstává Severoatlantická aliance,“ řekl Zdechovský.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) pro Echo24 uvedla, že EU masivně zbrojí a posílá peníze na Ukrajinu od počátku konfliktu a doteď tato strategie efektivní nebyla. „Nalévání ještě více peněz do zbrojení a společné nakupování vojenského materiálu tak stěží představuje nějakou změnu v této neefektivní strategii. Efektivní může být snad jen v převádění peněz od daňových poplatníků do pár soukromých rukou, určitě nás však neučiní bezpečnější,“ řekla Konečná s tím, že pomoci může pouze diplomacie a přetvoření armády z „expedičního sboru sloužícího zahraničním zájmům na misích v zahraničí, na orgán na ochranu českých hranic pro potřeby našich občanů“.