„Židé ve Francii nemají žádnou budoucnost,“ domnívá se vrchní pařížský rabín

Ve Francii nemají židé žádnou budoucnost, domnívá se vrchní rabín pařížské Velké synagogy Moše Sebbag. „Všem mladým říkám, aby odešli do Izraele nebo jiné bezpečné země,“ prohlásil v rozhovoru pro izraelský list The Jerusalem Post. Neformální hlava francouzského židovstva tak reagovala na výsledky prvního kola voleb do francouzského Národního shromáždění, ve kterých zvítězilo pravicové Národní sdružení před levicovou koalicí Nová lidová fronta. Oba subjekty jsou přitom různými způsoby spojené s antisemitskými postoji. „Židé jsou uprostřed, protože nevědí, kdo je nenávidí víc,“ řekl pařížský rabín.

„Je zjevné, že Židé ve Francii nemají žádnou budoucnost,“ uvedl Sebbag v reakci jak na výsledek voleb, tak na vývoj posledních měsíců, kdy se po vypuknutí války v Pásmu Gazy v zemi šíří protiizraelské protesty. Na nich přitom mnohdy dochází k projevům, které jsou vyloženě antisemitské.

„Po několika generacích [existence ve Francii], jsou francouzští židé velmi francouzští a cítí se velmi francouzsky,“ prohlásil pařížský rabín. Podle něj ale židovští občané Francie cítí zklamání z politického středu, zastoupeného zejména prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho stranou Obnova, protože cítí, že pod jeho vládou došlo v zemi k nárůstu protižidovských nálad. Mnozí židovští voliči tak před nadcházejícím druhým kolem parlamentních voleb mají pocit, že si musí zvolit mezi některým z krajů politického spektra.

„Mnoho aškenázkých židovských rodin, které zde žily již před druhou světovou válkou, kdysi nemohlo ani pomyslet na to, že by volily Národní sdružení,“ uvedl Sebbag. Národní sdružení, které v 70. letech založil Jean-Marie Le Pen, otec současné lídryně strany Marine Le Penové, se totiž v několika dekádách po svém vzniku profilovalo jako výrazně antisemitské, přičemž sám Le Pen byl několikrát odsouzen za zlehčování holokaustu. Strana se pod vedením dcery svého zakladatele posledních 15 let snažila protižidovského nádechu zbavit, stín minulosti nad ní ale zůstává.

Alternativou jsou přitom levicové strany sdružené do tzv. Nové lidové fronty. V jejím rámci fungují i relativně umírněné subjekty, například středolevicová Socialistická strana, ale mnozí představitelé radikální levice se podle Sebbaga snažili zlehčovat útok Hamásu ze 7. října loňského roku, při kterém zemřelo přes tisíc izraelských civilistů. Francouzští židé také vnímají, že propalestinský aktivismus, který je v zemi s politickou levicí úzce spojen, rovněž souvisí s nárůstem antisemitských útoků.

„Židé jsou uprostřed, protože nevědí, kdo je nenávidí víc,“ shrnul pařížský rabín dilema, kterému jeho kongregace nyní čelí.

Čtěte také: „Vymizel stud volit napravo.“ Francouzi prolomili tabu, Macron byl ponížen