Radnicím má pomoci „létající úředník“, obce získají širší pravomoci

Poslanci v prvním čtení schválili novelu zákona o obcích, která mimo jiné umožňuje vznik tzv. Společenství obcí a zavádí institut létajícího úředníka. První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček deníku Echo24 řekl, že jde o dobrovolnou věc, která obcím rozšíří pravomoce a umožní ušetřit například za elektrickou energii či personální záležitosti. Právě kvůli dobrovolnosti podle něj nelze úsporný dopad opatření vyčíslit.

Ministerstvu vnitra, které je předkladatelem, jde primárně o to, aby obce, kterých je v Česku skutečně mnoho, dobrovolně a přirozeně spolupracovaly s ostatními obcemi. V Česku je mimořádně vysoké množství obcí (přes šest tisíc), což je podle expertů extrém i v mezinárodním srovnání a zbytečně to zatěžuje státní rozpočet.

„Ministerstvo dlouhodobě vnímá, že zejména menší obce mají celou řadu povinností a úkolů, jejichž řešení každou obcí samostatně může být do jisté míry složité a nákladné. Proto připravilo návrh změny zákona o obcích, jehož součástí je – po konzultaci s územními partnery a s cílem rozšířit možnosti meziobecní spolupráce – zcela nový právní institut, kterým je Společenství obcí,“ uvedla již dříve pro deník Echo24 mluvčí MV Hana Malá.

Společenství obcí bude dobrovolným svazkem obcí, který bude sdružovat určitý kvalifikovaný počet obcí z území obce s rozšířenou působností. Obce sdružené do tohoto společenství budou moci díky agregaci zdrojů hospodárněji vykonávat veřejnou správu svého území. „A to jak samostatnou působnost (zejména užší spoluprací při rozvoji svého území), tak působnost přenesenou (státní správu), a to zavedením institutu sdíleného úředníka, pracovně označovaného jako létající úředník,“ uvedla pro Echo24 Malá.

„Je to dobrovolná věc, konkrétní úsporu nelze spočítat“

„To je zjednodušené označení pro zaměstnance Společenství, který by mohl na základě ‚poptávky‘ členských obcí jménem těchto obcí vykonávat určité správní činnosti. Například by mohl připravit podklady pro správní rozhodnutí, která obec má přijmout, tak, aby následně toto rozhodnutí starosta obce pouze schválil a vydal,“ dodala Malá. Smyslem je zajistit kvalifikovaného odborníka, jehož „služby“ by mohly členské obce sdílet podle potřeby (a kumulovat peněžní prostředky na jeho činnost). Tato možnost se má týkat agend v přenesené působnosti v základním rozsahu.

Novela zákona prošla prvním čtením ve sněmovně s tím, že MV počítá s nabytím účinnosti od 1. ledna příštího roku. První místopředseda hnutí STAN Vlček pro Echo24 řekl, že jde o opatření, které vychází z programového prohlášení vlády,“ řekl Vlček. Právě hnutí STAN přitom užší spolupráci obcí do vládního prohlášení prosadilo.

Ministerstvo dle svých slov předpokládá, že i bez nuceného zániku obcí, jak navrhovali někteří ekonomové včetně Národní ekonomické rady vlády (NERV), lze v činnosti obcí zajistit úspory nákladů. „Obce budou díky této novele sdílet personální věci, služby právníků, nákupy energií. U nás na Vysočině například společně za celý region nakupujeme elektrickou energii a nemůžeme si to vynachválit,“ uvedl pro Echo24 Vlček. „Je to ale dobrovolná věc, která poskytuje obcím širší manévrovací prostor a pravomoce. Ale právě kvůli dobrovolnosti nelze vypočítat konkrétní úsporu, kterou to přinese, nicméně finanční efekt to zcela nepochybně má,“ dodal Vlček.

Ministerstvo vnitra se již v minulosti zabývalo problematikou zániku obce. Impulsem byla obec Prameny v Karlovarském kraji, kde se po dlouhou dobu nedařilo ustavit ve volbách zastupitelstvo a obec byla spravována správcem obce. Vzhledem ke složitosti této problematiky, zejména k jejím ústavněprávním dopadem, však návrh právní úpravy nakonec nebyl předložen.

„Problematické je jednak řešení majetku zanikající obce a dále otázka případného nuceného přičlenění území zanikající obce k obci sousední, což je zásah do práva na samosprávu a vede nutnosti analyzovat ústavní dopady. Zavedení nuceného zániku obce proti vůli dané obce a jejích občanů do českého právního řádu se aktuálně nepředpokládá,“ řekla pro Echo24 Malá.

Stejná novela zároveň upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad a rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom. Novela rovněž zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu. Odměny obecních a krajských zastupitelů se navíc zřejmě budou od příštího roku valorizovat podle zákona, ne nařízením vlády.