Makáme, ale chudneme. Proč Češi zažívají největší propad životní úrovně

Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí.

Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme. Jednou z velkých otázek je, jestli tady příliš mnoho lidí nedělá práci, která prostě není produktivní. Jestli jich příliš mnoho neživí stát. Nebo nepracují v oborech, kde jejich výkon málo vynáší. Zda svoji energii nezaměřujeme směrem, který nás stahuje do té pasti nerůstu a chudnutí.

Že něco není v pořádku, je vidět ze základního ekonomického obrazu, který může dát představu, co se v organismu děje, podobně jako to má schopnost ukázat krevní obraz při lékařském vyšetření.

Jsme zemí, která jako jediná z Evropské unie ještě nedosáhla svého ekonomického výkonu z doby před covidem. Jsme zemí, kde se reálné příjmy lidí nejvíc propadly. Zároveň jsme zemí, která má už roky jednu z vůbec nejvyšších inflací v celé Unii. Právě kvůli tomu zdražování životní úroveň nejvíc padá. Jsme zemí, která má jednu z nejnižších nezaměstnaností. To všechno máme dohromady. To, co se většinou navzájem vylučuje. Když je nízká nezaměstnanost, platy většinou rostou, protože se firmy přetahují o lidi. U nás reálné platy padají nejvíc z celé Evropy.

Pro srovnání, jak jsou na tom ostatní.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.