Česko, Polsko a pobaltské státy označil Minsk za nejagresivnější vůči Bělorusku

Minsk ve středu označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.

Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. "Nejde jen o ekonomická opatření," uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala "přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu" v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.

"Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené 'uznávanými odborníky na Bělorusko' z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali 'experti' z Rigy, Prahy a Tallinnu," pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.

EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči sousední Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Před tím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat.

"Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice," uvedlo ve středu běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží - jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv - z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska.

O rozhodnutí běloruské vlády informovala už v úterý ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu běloruské vlády. Opatření je podle ní myšleno "jako reakce na rozhodnutí Lotyšska zakázat dovoz některých potravinářských výrobků z Běloruska a také rozhodnutí Litvy zakázat na jeden rok dovoz zemědělských produktů a krmiv z Běloruska". Kromě toho podle ní reaguje na připravované rozhodnutí EU o vyšších clech na dovoz běloruských zemědělských produktů.

Evropská komise (EK) před časem navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Ministři zemědělství těchto pěti zemí vyzvali Evropskou komisi k omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska v dopise, kde uvedli, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.