Hrad chtěl vyjmout kancléřku Vohralíkovou ze zákona o lobbingu. Neuspěl

Kancelář prezidenta republiky chtěla z připravovaného zákona o lobbingu vyjmout svou vedoucí Janu Vohralíkovou, případně i jejího zástupce. Kontakty kancléřky s lobbisty by tak na rozdíl od prezidentových poradců nebo zákonodárců nebyly v registru lobbistů. Předkladatel zákona, ministerstvo spravedlnosti to odmítlo, plyne ze zjištění deníku Právo.

Zákon, jehož cílem má být regulace a legalizace lobbování, má platit od ledna 2025 a jeho přijetí je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Norma zavádí registr, v němž mají být kontakty mezi lobbisty a lobbovanými hlášeny.

Podle Práva prezidentská kancelář v připomínkovém řízení návrh vynětí kancléřky odůvodnila tím, že Vohralíkové nepřísluší příprava, projednávání a schvalování právních předpisů ani dokumentů schvalovaných vládou.

Podle ministerstva ale vedoucí připravuje pro prezidenta návrhy pro rozhodování, legislativního procesu se tak její činnost týká. „Vedoucí Kancléře prezidenta republiky patří mezi (nepolitické) veřejné funkcionáře stejně jako vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo vedoucí Kanceláře Senátu. Jde o funkci, která je takzvanou vstupní branou k prezidentovi republiky,“ uvedlo ministerstvo.

Zákon o lobbingu by se měl vztahovat se na poslance, senátory, členy vlády, náměstky, vedoucí Kanceláře Sněmovny, Senátu i Kanceláře prezidenta republiky, poradce prezidenta republiky, členy Národní rozpočtové rady, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členy rady České národní banky a rady Českého telekomunikačního úřadu.

„Nejedná se pouze o vztah lobbista–lobbovaný, ale vždy existuje jako třetí strana veřejnost, na kterou mohou mít výsledky lobbistických aktivit značné dopady, a proto by o nich měla být informována,“ napsal resort v návrhu. Registr má lobování přivézt pod veřejnou kontrolu. Zákony o lobbingu a registry lobistů platí v řadě zemí například v USA či Velké Británii.