Tajemné pozadí atentátu v Moskvě. Stopy vedou k sebevražednému atentátníku

Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.

Sarkisjan zahynul v pondělí při výbuchu v hale moskevského obytného komplexu Alyje parusa (Nachové plachty). Vyšetřovatelé pracují s verzí, podle které sebevražedný atentátník přivedl k výbuchu výbušné zařízení, které sám přinesl. "Prověřuje se verze, že sám (atentátník) byl Armén," uvedl zdroj.

Podle expertů nevybuchlo improvizované výbušné zařízení, jak se původně předpokládalo, ale vojenská protipěchotní mina MON-50, která obsahuje 700 gramů trhaviny a více než kilogram kovových kuliček, ničících vše živé v okruhu 50 metrů. Podle záznamu z kamer mina vybuchla u muže vítajícího v hale Armena Sarkisjana, který vyšel s výtahu spolu se svými tělesnými strážci, napsal na webu list Kommersant, rovněž s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký vyšetřování.

Předpokládaný útočník zahynul na místě, Sarkisjan v nemocnici. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Výbuch si nevyžádal více obětí patrně proto, že atentátník neuměl s minou zacházet a zaměřil ji příliš vysoko a trochu stranou. Podle otisků prstů se podařilo zjistit, že útočník pocházel z Arménie a byl dříve trestán. Zatím není jasné, proč se Sarkisjana rozhodl zlikvidovat. Možná šlo o krevní mstu, napsal Kommersant a dodal, že verze o sebevražedném útočníkovi je hlavní, ale není jediná.

Vyšetřovatelé podle zdroje Interfaxu nevylučují ani ukrajinskou stopu v útoku. "Pokud se zjistí, že se na zločinu podílely ukrajinské tajné služby, kvalifikace trestného činu se změní podle jiného paragrafu," řekl zdroj. Případ je nyní vyšetřován podle ustanovení o vraždě, pokusu o vraždu a nezákonném držení zbraně.

Sarkisjan se podle médií narodil v Donbasu na východě Ukrajiny. Ukrajinská tajná služba SBU jej v prosinci označila za "šéfa zločinu" v Doněcké oblasti a uvedla, že ho podezírá z účasti v "ilegálních ozbrojených skupinách". Podle SBU vytvořil proruskou vojenskou formaci složenou z místních odsouzených bojovníků a organizoval nákupy zásob pro frontové jednotky. Sarkisjan měl údajně blízko ke svrženému ukrajinskému proruskému exprezidentovi Viktorovi Janukovyčovi a na seznamu hledaných osob byl od roku 2014.

V prosinci loňského roku zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Kyjev před tím oznámil, že generála podezřívá z válečných zločinů. Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek po atentátu agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU.

K pondělní explozi se Ukrajina, která se brání už takřka tři roky rozsáhlé ruské vojenské agresi, zatím nevyjádřila.