Nazíráme na lidi jako na idioty

„Nenávist je nenávist – nikdo by jí neměl být vystaven,“ prohlásila před časem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s nenávistí se v Evropě rozmáhá, ale kritici upozorňují na to, že postihy jsou jednak neúčinné a jednak ohrožují svobodu slova. O tématu jsme hovořili s Natalií Alkiviadou, přední odbornicí na nenávistné projevy, která mimo jiné upozorňuje na často přehlíženou roli Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).

Nedávno se hodně psalo o svobodě slova a hrozbě stíhání nenávistných projevů ve Spojených státech. Nemělo by to být ale spíš varování pro nás v Evropě, kde jsou ostatně podobné projevy trestné už dnes?

Je ironií, že americká administrativa, která byla oprávněně kritická k evropským státům kvůli omezování svobody slova a stíhání nenávistných projevů, teď mluví o podobných krocích. Není to však nic překvapivého pro někoho, kdo se dlouhodobě zabývá problematikou těchto postihů: když je jednou zavedete, mohou být lehce zneužity jako zbraň proti názorům, a to ze strany pravice i levice. Amerika má v tomto ohledu výhodu robustní ochrany prvního dodatku a také Nejvyššího soudu, ale i to se může změnit – rétorika vládních představitelů rozhodně není povzbudivá a minimálně to bude mít mrazivý účinek na veřejnou diskusi, což není dobré. Mimochodem nevím, proč bychom neustále měli potřebovat Spojené státy na to, abychom si něco v Evropě uvědomovali. Někdy mi připadá, jako bychom tu měli jakési podřízené připoutání k USA, jako bychom byli nějakou jejich kolonií a jen čekali, až se tam něco stane, abychom se i my mohli rozpomenout na to, že tu máme vlastně problém. Nemyslím si, že je třeba varování ze zámoří – to, že Evropa má problém se svobodou slova, je zřejmé dlouho. Ostatně to můžeme vidět i na tom, jak velké téma to na kontinentu v posledních letech je.

Zeptám se naivně: Na první pohled se nenávist zdá jako veskrze špatná věc, tak co je za problém se zákony, které s ní chtějí bojovat?

Tady je třeba rozlišovat. Samozřejmě existují hrůzné projevy, jejichž trestání problém není – typicky takové, jež přímo vybízejí k násilí. Vezměme si například Myanmar, kde před několika lety došlo ke genocidě muslimských Rohingů, která byla koordinována a podněcována na facebooku. Podobně v devadesátých letech u genocidy ve Rwandě sehrálo velkou roli rádio, konkrétně rozhlasová stanice Tisíc kopců, která šířila etnickou nesnášenlivost. Komunikační platformy jistě mohou posloužit jako zbraň a vést k masovému zabíjení. To je ovšem úplně jiná situace. Současné zákony proti nenávistným projevům cílí na mnohem měkčí výroky, které mohou být sice odsouzeníhodné a dokážou ranit city, ale nejsou takto extrémní. Problém s postihy je v zásadě trojí. Zaprvé je tu již zmiňované nebezpečí zneužitelnosti. Vy nevíte, kdo bude v budoucnu u vlády a zda tyto nástroje nepoužije k umlčení svých kritiků. Tohle v Evropě vidíme i například v Maďarsku, kde se omezuje projev také pod záminkou boje s nenávistí.

Zadruhé jejich účinnost je minimální a můžou být i kontraproduktivní, tedy tyto zákony reálně nikomu nepomáhají. Jenom to vyvolá zbytečnou paranoiu, a to nejen u těch, co verbálně útočí na druhé, ale i u umírněných přihlížejících, kteří si pak také dávají pozor na jazyk. Navíc se útočníci mohou tvářit mučednicky a prohlásit: Podívejte, mainstream mě cenzuruje, takže asi musím říkat pravdu. Vede to také k tomu, že se v on-line prostoru tito lidé přesouvají do „podzemí“, na méně regulované platformy, kde si mohou získávat další příznivce bez oponentury a případná nenávist se může dále posilovat a extremizovat. Jacob Ravndal, výzkumník z Univerzity v Oslu, se zabýval tím, co stojí za nárůstem násilí v západní Evropě. Jedním z významných faktorů – pochopitelně jich bylo více – se ukázalo být omezování demokratických práv, jako je svoboda projevu. Tady se vracíme až k Freudovi: věci, o nichž se nemluví, se stávají zdrojem násilí.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.