PŘEHLEDNĚ: EU vydala na pomoc Ukrajině téměř 135 miliard eur, Česko desítky miliard korun

Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty. Zdravotní pojišťovny vynaložily na léčení ukrajinských uprchlíků od začátku války celkem 9,48 miliard korun, od stejné skupiny pak vybraly pojistné ve výši 19,1 miliardy. Deník Echo24 přináší přehled toho, na co EU a Česko tyto prostředky vydává.

Data jsou uvedena na stránkách Evropské komise. Zmíněná částka 135 miliard eur zahrnuje 67,7 miliardy eur (téměř 1,7 bilionu korun), které takzvaný „tým Evropa“ (Evropská unie, členské státy EU – včetně jejich prováděcích agentur a veřejných rozvojových bank – a dále Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj) dosud poskytl na podporu celkové hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny.

Dalších 48,7 miliardy eur šlo dosud na opatření vojenské pomoci. Tato částka zahrnuje 6,1 miliardy eur v rámci Evropského mírového nástroje na podporu dodávek vojenského vybavení. Kromě toho vojenská mise EU pro Ukrajinu, financovaná částkou 362 milionů eur, řeší potřeby výcviku ukrajinských ozbrojených sil a vycvičila 73 000 ukrajinských vojáků. Až 17 miliard eur šlo na pomoc členským státům při řešení potřeb Ukrajinců v EU.

ECHO PORADA: Nový světový řád. Na Ukrajině je šance maximálně na remízu

V roce 2023 byla z rozpočtu EU v zájmu podpory Ukrajiny uvolněna krátkodobá pomoc ve výši 19,5 miliardy eur, včetně bezprecedentního balíčku podpory ve výši 18 miliard eur ve formě zvýhodněných půjček. Tyto peníze dolnily částku 11,6 miliardy eur poskytnutou ve formě půjček a grantů v roce 2022. Tato pomoc podle EK pomohla Ukrajině pokračovat ve vyplácení mezd a důchodů, obnovit kritickou infrastrukturu poškozenou válkou, zachovat základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro přesídlené osoby či zajistit makroekonomickou stabilitu.

V říjnu 2024 přijala EU nový balíček finanční pomoci. Skládá se z mimořádné půjčky makrofinanční pomoci ve výši přibližně 18 miliard eur a z mechanismu úvěrové spolupráce, který podpoří Ukrajinu při splácení půjček poskytnutých EU a partnery ze skupiny G7 až do výše 45 miliard eur.

Tento mechanismus úvěrové spolupráce má být financován z mimořádných příjmů plynoucích ze zmrazených ruských státních aktiv. První tranše této makrofinanční pomoci ve výši 3 miliard eur byla Ukrajině vyplacena v lednu 2025.

Na podporu dlouhodobého úsilí Ukrajiny zotavit se z války a usilovat o členství v EU zahájila EU zvláštní finanční nástroj pro roky 2024 až 2027. Tento nástroj pro Ukrajinu umožňuje EU poskytnout Ukrajině v tomto období předvídatelnou a flexibilní finanční podporu ve výši až 50 miliard eur. V rámci tohoto nástroje již bylo Ukrajině vyplaceno 16,4 miliardy eur.

Česko vydalo desítky miliard

Česká republika vydala na pomoc Ukrajině desítky miliard korun. „Za ministerstvo financí můžeme sdělit, že souhrn výdajů státního rozpočtu 2022-2024 vč. výdajů samospráv a majetku státu činily k 31. 12. 2024 celkem 62,5 miliardy korun, a to bez většiny výdajů ministerstva obrany, které jsou v utajovaném režimu,“ řekl pro Echo24 mluvčí MF Stefan Fous.

Deník Echo24 se zároveň ptal, zda se nějaká část těchto prostředků má po skončení konfliktu Česku vracet. „Ve smyslu ‚návratnosti‘ můžeme odkázat na tiskovou zprávu MPSV, v níž se uvádí, že za tři roky uprchlíci do rozpočtu přispěli dvojnásobek toho, kolik stála humanitární dávka. Z detailní analýzy MPSV vyplývá, že na výnosech z práce a tuzemské spotřeby uprchlíků se České republice vrátilo již nejméně 54 miliard korun,“ řekl pro Echo24 Fous.

Ministerstvo obrany pro Echo24 řekl, že dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. „Od vypuknutí konfliktu jsme Ukrajině darovali například 62 tanků, 131 kusů bojových vozidel pěchoty, 8 kusů letecké techniky, prostředky protivzdušné obrany, raketomety, houfnice či desetitisíce ručních zbraní. Protože jde o dary, nepočítá se s jejich vracením,“ řekl mluvčí MO Karel Čapek.

„Pomoc Ukrajině je nejen morální povinností České republiky, ale především investicí do vlastní bezpečnosti. Zároveň ale podpora Ukrajiny znamená významný ekonomický profit pro firmy českého obranného průmyslu, které na Ukrajinu dodávají zboží placené jak z peněz Ukrajiny, tak od spojeneckých zemí,“ řekl Čapek.

Zástupci průmyslu zároveň prostřednictvím ministerstva obrany podle něj získávají na své výrobky naprosto nedocenitelnou vazbu. „Své technologie a produkty tak mohou dále přizpůsobovat a zlepšovat, což napomáhá obranyschopnosti naší země. Z naší pomoci Ukrajině těží i česká armáda, která dostává od ukrajinské armády neocenitelné zkušenosti získané v bojích,“ dodal Čapek.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek pro Echo24 uvedl, že zdravotní pojišťovny vynaložily na léčení ukrajinských uprchlíků v období 2022-2024 celkem 9,48 miliard korun. Za stejné období za tuto skupinu vybraly pojistné ve výši 19,1 miliardy. Z celkově vybraného pojistného připadá 8,9 mld. korun na zaměstnance, OSVČ a samoplátce; 10,2 miliardy. na státní pojištěnce. Údaje vycházejí přímo z dat zdravotních pojišťoven, která ministerstvo zdravotnictví sbírá.

„Na rozdíl od celkové české populace tak vybrané pojistné za ukrajinské uprchlíky s velkou rezervou pokrývá náklady na jim poskytnutou zdravotní péči. Dále je třeba uvést, že ekonomicky aktivní osoby s dočasnou ochranou přispívají do státního rozpočtu, a tedy na pojistné za státní pojištěnce tím, že zde platí daně,“ řekl Řežábek.