„Někteří zvracejí, někteří pláčou.“ Zranění Wagnerovi trestanci líčí hrůzy války

ROZHOVOR PRO REUTERS

„Někteří zvracejí, někteří pláčou.“ Zranění Wagnerovi trestanci líčí hrůzy války
"Jsme lepší než obyčejní občané," tvrdí o sobě naverbovaní Wagnerovci. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

„Naprosté peklo“ v oblasti, kde se odehrávají ty nejtvrdší boje. Tak popsal působení ve válce na Ukrajině jeden z vězňů, kterého osobně ve věznici naverboval Jevgenij Prigožin do své Wagnerovy skupiny. I přesto jsou ale bývalí vězni Prigožinovi vděční, díky práci pro Wagnerovce totiž dostanou milost a jejich hříchy budou vymazány i z jejich trestního rejstříku. Velká část z nich se pak i přes zranění, která utrpěli na frontě, chtějí do služeb Wagnerovy skupiny vrátit. Píše agentura Reuters, která s pěti naverbovanými trestanci hovořila.

Prigožin začal ruské věznice objíždět v létě 2022. Každému, kdo se přidá k Wagnerově skupině, nabídl milost a čistý trestní rejstřík. Mezi vězni se to rychle rozkřiklo a k Wagnerovcům tak bylo naverbováno mnoho vrahů nebo zlodějů, kteří nastoupili po boku ruských vojáků k nejkrvavějším bojům a stali se tak z nich podle Prigožina váleční hrdinové. Mnoho z nich padlo a další velká část z nich se nyní v nemocnicích zotavuje z válečných zranění. Prigožinovi jsou ale za „druhou šanci“, kterou jim dal, vděční.

Vězni poté, co se přihlásili, museli projít testem na detektoru lži, kterým chtěli Wagnerovci vyřadit z cesty na frontu narkomany. Jedinou motivací Rustama Borovkova ke vstupu do žoldnéřské skupiny byla milost, která mu byla slíbena. „Mám malé dítě. Chtěl jsem se vrátit ke své rodině,“ uvedl pro Reuters s tím, že od vstupu k Wagnerovcům ho odrazovali i vězeňští důstojníci, protože hrál důležitou roli jako vedoucí zdravotnického oddělení svého bloku. Šestkrát odsouzeného Jevgenije Kuželova zase přivedly k Wagnerovcům „vlastenecké povinnosti“. Bojovat by prý šel i jako dobrovolník, kdyby byl na svobodě. Nábor podle něj trval asi dva týdny, během kterých mohli vězni ze svého rozhodnutí vycouvat.

Výcvik a boj

Bojový výcvik měli naverbovaní trestanci podle vlastních slov krátký, ale intenzivní, a prováděli ho veteráni ruských speciálních jednotek. „Vše bylo organizováno na nejvyšší úrovni,“ uvedl vězeň Borovkov, který dříve sloužil u vojenských sil, které zajišťují bezpečnost ruských železnic. „Nebylo to tak, že by mi dali samopal, ukázali mi, jak se střílí, a tím to skončilo. Ne, všechno mi vysvětlili, a to velmi podrobně. Odminování, taktiku, střelbu, fyzickou přípravu. Všechno,“ dodal.

Podle mužů, kteří poskytli agentuře Reuters rozhovor, většina naverbovaných vězňů již měla nějakou vojenskou zkušenost. Ti s největšími vojenskými zkušenostmi byli pak jmenováni na velitele vojenských oddílů. „Když jsme přišli na výcvik, podrobně se nás vyptávali, kdo co zná, kdo sloužil, kde sloužil,“ řekl 38letý Dmitrij Jermakov, který se k Wagnerovcům přidal po deseti letech ve vězení za únos. Nejlépe připraveni byli podle něj muži, kteří si uvědomovali vážnost situace, Ti, kteří chtěli být pouze omilostněni a doufali v účast v co nejméně bojích, u těch bylo podle Jermakova naprosto jasné, že zemřou.

Smrt spolubojovníků: Někteří zvracejí, někteří pláčou

Dotazovaní muži byli nejčastěji obsazeni v bojích u Bachmutu. Zde přišlo několik tisíc Wagnerovců i o život. Pro ostatní bojovníky byla smrt jeho spolubojovníků prý velkým problémem. „Někteří zvracejí, někteří pláčou a některým se nechce vylézt ze zákopu. Zmocní se jich strach,“ uvedl naverbovaný vězeň Jermakov. Podle ostatních zpovídaných byly boje ale vzrušující.

Z Ukrajiny se dotazovaní vrátili dlouho před dokončením své mise kvůli vážným zraněním. Od Wagnerovců dostali podle svých slov informace, že i přesto, že strávili nějakou dobu v nemocnici a na rehabilitacích, slibovanou milost dostanou.

Naverbovaný Jermakov hned po prvních čtyřech dnech na frontě utrpěl vážné zranění ruky a třísel, když vlekl zraněného kamaráda do bezpečí. Na frontě ale i se zraněním vydržel další dva měsíce. „Jsme lepší než obyčejní občané,“ řekl naverbovaný Jastrebov agentuře Reuters. On i ostatní naverbovaní trestanci jsou Prigožinovi za možnost milosti a vymazání trestních rejstříků vděční. Někteří z nich se dokonce na frontu chtějí vrátit, jakmile toho budou schopni.

Těm schopným, bez trvalých zranění byla prý dokonce nabídnuta možnost podepsat smlouvu jako profesionální žoldák na plný úvazek. Zranění pak dostali nabídku na podpůrné role jako například práce ve vojenských nemocnicích.

Jermakov uvedl, že doufá, že se zotaví natolik, aby se mohl znovu zapsat jako smluvní žoldák, a doufá, že bude v budoucnu nasazen v Libyi, Sýrii nebo Středoafrické republice. Jako důvod, který ho tlačí k návratu k Wagnerovcům, uvedl omezené vyhlídky v ruské civilní ekonomice. „Lidé tvrdě pracují bez volna 12 až 14 hodin denně a v nejlepším případě si vydělají 50 až 60 000 rublů (zhruba 14 500 až 17 500 korun) měsíčně,“ řekl Jermakov. „Vrátím se do firmy (k Wagnerovcům, pozn. red.) a určitě budu moci vydělávat 150 000 rublů (zhruba 43 900 korun) měsíčně.“ Pro ostatní je motivací k návratu zase budoucnost bez stigmatu kriminální minulosti.

Počet útoků v ukrajinském městě Bachmutu a jeho okolí za posledních pár dní výrazně poklesl. Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin nedávno dokonce kritizoval ruské armádní velení kvůli nízkým přídělům munice a varoval, že pokud jeho žoldnéři budou nuceni se od Bachmutu stáhnout, celá ruská fronta se zhroutí. Nyní ale uvedl, že již dostávají munice více, a že se wagnerovcům podařilo dobýt jednu z vesnic vzdálenou devět kilometrů severozápadně od Bachmutu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Zlobivý element establishmentu

EDITORIAL

Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výraz ...

02:30

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články