Putin chce příměří, ale pouze za podmínky zisku území, říkají zdroje Reuters
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Ruský prezident Vladimir Putin je ochotný zastavit svoji invazi na Ukrajinu, podmínkou příměří však je, že ruské síly zůstanou na stávající frontové linii. Pokud Ukrajina a Západ na jeho podmínky nepřistoupí, bude prý v agresi pokračovat dál, uvedla s odkazem na ruské činitele agentura Reuters. Kyjev ruské tvrzení vnímá jako snahu narušit mírový summit, který se uskuteční ve Švýcarsku.
„Putin se zoufale snaží zmařit mírový summit ve Švýcarsku, který se uskuteční 15. a 16. června,“ uvedl na X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Putin může bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, ale je také připraven na příměří, na zmrazení války,“ řekl jeden ze čtveřice anonymních zdrojů, pohybujících se v nejvyšších ruských politických a byznysových sférách, které Reuters citoval.
Rusové na Ukrajině v posledních měsících dosáhli částečných úspěchů, když se jim v důsledku výrazné materiální převahy nad ukrajinskými obránci podařilo postoupit na východě země. Putin prý věří, že územní zisky jsou již dostatečně velké, aby válečné tažení mohl ruské veřejnosti představit jako úspěšné.
Tři z dotázaných zdrojů rovněž uvedly, že další významnější postup ruských sil na Ukrajině je podmíněn vyhlášením nové vlny mobilizace. K tomuto kroku se však Putin prý uchýlit nechce. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také prohlásil, že v současné době se ruský stát bude místo odvodů soustředit na nábor dobrovolných profesionálních vojáků.
Putin podle Peskova dal opakovaně najevo, že Rusko je ochotné dosáhnout svých cílů prostřednictvím jednání s tím, že země nechce zabřednout do „věčné války“. Jaké ty cíle konkrétně jsou, však mluvčí neupřesnil.
Ukrajinská strana nadále trvá na tom, že ukončení války musí být podmíněné stažením všech ruských vojáků z mezinárodně uznávaného území Ukrajiny – tedy i z poloostrovu Krym, který Rusové okupují již od roku 2014. Ukrajinská diplomacie, v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, se v současnosti chystá na mírový summit, který se bude konat v červnu ve švýcarském Bürgenstocku. Zde se Ukrajinci budou snažit přesvědčit ostatní, zejména mimoevropské státy, o oprávněnosti svých požadavků. Rusové na jednání pozváni nebyli.
Kyjev jakoukoli dohodu o příměří odmítá s tím, že má zájem jen o trvalý mír. Podle Ukrajinců by oslabená ruská armáda pouze využila klid zbraní k obnovení síly a posléze znovu zaútočila.
Ruský prezident však o stáhnutí se alespoň z části dobytého území vůbec jednat nehodlá, tvrdí zdroje Reuters. „Putin řekne, že jsme zvítězili, že NATO na nás zaútočilo a my jsme uhájili naši suverenitu a že máme pozemní cestu na Krym,“ uvedl jeden z nich.
Rusové v současnosti ovládají zhruba 18 procent ukrajinského území, kromě Krymu kontrolují většinu Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti na jihovýchodě země. V uplynulých týdnech zahájily ruské síly novou ofenzívu v okolí Charkova, před válkou druhého největšího ukrajinského města.