„Co když Rusko ani Ukrajina nemůže vyhrát?“ Německý profesor považuje Rusko za „třetí Řím“

Pokud je Evropa konfrontována s jasnou situací, tak si dokáže poradit, shoduje se německý právník a spisovatel Bernhard Schlink s českým velvyslancem v Berlíně, básníkem a překladatelem Tomášem Kafkou. „Musíme udělat všechno pro to, abychom si mohli dovolit ignorovat Rusko, stejně jako to Rusko dělalo vůči nám,“ dodává Kafka v rozhovoru pro NN Magazine u příležitosti představení divadelní hry Mitteleuropa, kterou společně napsali a kde reflektují historii a význam Střední Evropy. „Rusko se považuje za cosi výjimečného, za jakýsi třetí Řím, za strážce křesťanského dědictví, jež Západ zradil,“ domnívá se Schlink.

Na otázku, jestli Evropa ustojí následky energetické a ekonomické krize a rusko-ukrajinského konfliktu, mají Kafka se Schlinkem jasný názor. „Když je Evropa konfrontována s jasnou situací, dokáže si s ní poradit,“ říká Schlink. „Rusko napadlo Ukrajinu, porušilo základy a principy mezinárodní politiky, Ukrajina potřebuje a zaslouží si naši podporu. Jaká bude situace v budoucnu, ale není jasné,“ dodává německý profesor historie práva na Humboldtově univerzitě.

„Evropa odolá pokušení uzavřít pakt s ďáblem, pokud jde o vlastní hodnoty a životní styl, a hrdě prohlásí: Ne, nemůžeme jinak. Abychom však mohli tento postoj nejen deklarovat, ale také věrohodně uplatňovat, musíme ve vztahu k Rusku přijmout anglický název: Už žádný hodný pán! Ta jiná kombinace obou titulů by byla katastrofální,“ říká Kafka s odkazem na německý snímek z 90. let Wir können auch anders, který měl anglický titulek No More Mr. Nice Guy.

Podle Kafky musíme udělat vše pro to, abychom si v budoucnu mohli dovolit ignorovat Rusko a jeho zájmy, stejně jako to Rusko dlouho dělalo vůči nám. „Poznámka o imperialistických touhách Ruska a Sovětského svazu je případná. Na počátku této války byla stará ruská politika či spíše reflexivní metoda řešení vlastních problémů na úkor jiných,“ podotýká Kafka s tím, že Rusko vždy dávalo přednost vítězství a nadvládě před budováním.

Vůdci Ruska vždy horlivě mluvili o míru, ale často měli na mysli svůj klid, kterého dosáhnou díky porážce někoho jiného, vysvětluje český velvyslanec v Německu. „Rusko nemělo a nemá jen jednu duši. Vždy existovalo Rusko, které se obracelo k Evropě a které se od ní odvracelo, které se považovalo za národ mezi národy a které se považovalo za cosi výjimečného, za jakýsi třetí Řím, za strážce křesťanského dědictví, jež Západ zradil,“ doplňuje Schlink, který také působí jako soudce ústavního soudu spolkové republiky Severní Porýní-Vestfálsko.

Měli bychom zůstat otevřeni k možnosti, že se Rusko opět obrátí zpět k Evropě, říká Schlink. „Rusko nám má co dát, stejně jako my jemu. Zároveň se musíme rozhodně postavit imperialistickým nárokům, které si činí. Trik spočívá v tom, být stejnou měrou odhodlaní jako otevření,“ říká Schlink pro NN Magazine s tím, že si koncem konfliktu není vůbec jistý. „Co když Rusko ani Ukrajina nemohou vyhrát? Ale co když obě země trvají na vítězství jako na cíli války? Pokud zabíjení a umírání bude dál pokračovat? Jak se vypořádat s tímto, to Evropa zatím neví,“ domnívá se Schlink, který na sebe upozornil úspěšným románem Předčítač.

Právě díky románu Předčítač se Schlink potkal s Kafkou, který německý román přeložil do češtiny. Oba muže pojí 25 let přátelství a společného zájmu o česko-německou historii a vztahy. Aktuálně představili společnou divadelní hru Mitteleuropa, kde se zabývají celospolečenským a politickým významem Střední Evropy.

Podle Schlinka se Střední Evropa stala tématem v 80. letech 20. století, kdy kontrast mezi Východem a Západem začal ztrácet na ostrosti. „To vybízelo k zamyšlení nad tím, zda země na okraji Východu i Západu nemají identitu, díky níž se nezařazují ani na Východ, ani na Západ. Střední Evropa jako vlastní politický terén, jako centrum a prostředník Evropy na Východě i na Západě,“ přibližuje Schlink děj nové divadelní hry.