„Nebuďte zbabělci!“ vyzval Macron spojence. Podle Pavla výcviková mise na Ukrajině nic neohrozí

Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem jednal mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. "Kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla," řekl Pavel po jednání s Macronem. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí.

Francouzský prezident vyzval ukrajinské spojence, aby nebyli "zbabělci" a podpořili zemi v boji proti ruské invazi. „Určitě se pro Evropu blíží okamžik, kdy bude nutné nebýt zbabělý,“ řekl Macron poté, co jednal s českým prezidentem na Pražském hradě. Upozornil také na to, že Rusko přehání a zastrašuje ukrajinské spojence planými sliby. "Když někdo oznámí, že pošle Ukrajině další zbraňový balíček, tak Rusko oznámí drtivou odvetu, která ale nikdy nepřijde," řekl.

"Válka se vrátila do našich zemí," doplnil Macron. "Musíme zvítězit v této válce a podporovat ukrajinské bojovníky tak dlouhou, jak bude třeba," doplnil. Pavel i Macron se bavili hlavně o vojenské i humanitární pomoci Ukrajině. "Vztahy s Českou republikou jsou velmi silné a já děkuji za tuto spolupráci," pokračoval Macron.

Macron také řekl, že česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii je významná. Francie se k ní připojí, dále o tom budou jednat ministři obou zemí.

Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Plán český prezident v únoru představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži.

Pavel chce hledat nové formy pomoci Ukrajině

Pavel dnes uvedl, že se s Macronem shodl na tom, že jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny. Podle české hlavy státu mají prezidenti stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení. Český prezident také dodal, že je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině, včetně diskuse o možnosti přítomnosti v zemi. Nikoli ale bojových jednotek, nýbrž formou asistence, řekl Pavel.

Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. "Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla," řekl Pavel.

"Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá," dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.

Oba prezidenti sdílejí podobné názory a shodují se v tom, že EU musí mít silný a jasný postoj na válku na Ukrajině. "Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině. Je potřeba podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude potřeba," zdůraznil vůdce Francie.

Odpoledne se Pavel s Macronem zúčastnili pietního aktu na náměstí Jana Palacha a poté šéf Elysejského paláce zamířil do Strakovy akademie k jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle úřadu vlády budou hlavními tématy setkání obranná spolupráce, energetika či válka na Ukrajině. Politici také podepíšou akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028.

Vpodvečer se francouzský prezident zúčastní česko-francouzského jaderného fóra, na němž vystoupí například Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka.

Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Vláda očekává nabídky v dubnu. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.