Německo miliardovými dotacemi zlevní elektřinu pro průmysl. „Pokřivení hřiště,“ zní z Česka

Německo od ledna 2026 uleví energeticky náročnému průmyslu masivními dotacemi cen elektřiny. Takzvanou průmyslovou cenu elektřiny pro energeticky náročné podniky potvrdila německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU). Plán ještě může zastavit Evropská komise, která dotacím ze strany státu musí udělit výjimku. Ale jednání se finalizují a vláda s ní počítá. Dotace už je i v návrhu rozpočtu. Podle odhadů by mohla vláda firmy zadotovat v následujících třech letech až 5 miliardami eur. Podle oslovených ekonomů jde o důsledek dosavadní německé energetické politiky a narušení jednotného trhu, ale Evropská komise už v minulosti podobné výjimky udělila.

Takzvaná průmyslová cena elektřiny je součástí širšího balíčku slibů německé vlády na snížení cen energií a zvýšení konkurenceschopnosti německých firem. Jak upozorňuje ekonom Vít Peterka ze společnosti XTB, německé ceny energií jsou dvakrát až třikrát dražší než u globálních konkurentů v USA a Číně.

Proto také ministryně Reicheová představila letos změny v německé energetické koncepci. Ta podle ministryně má být více pragmatická a ekonomicky racionálnější než známá energetická transformace, tzv. Energiewende. V rámci změn chce snížit dotace do obnovitelných zdrojů či jejich výstavbu povolit pouze v místech, kde je dostatečně robustní přenosová infrastruktura. Chce také investovat do bateriových úložišť či stabilnějšího zdroje energie v podobě plynových elektráren nebo do chytrých elektroměrů. Dotace v hodnotě desítek miliard eur do obnovitelných zdrojů jsou podle ministryně neudržitelné.

Současně však chce rychle ulevit německému průmyslu snížením cen elektřiny. Například snížením poplatků na využívání infrastruktury v následujících čtyřech letech má přinést podnikům a domácnostem desítky miliard eur úspor.

Součástí rychlé pomoci německému průmyslu je pak i právě tarif na průmyslovou cenu elektřiny, který oznámila vláda tento týden. Finální detaily ještě podléhají jednání s Evropskou komisí, kvůli tomu, že se jedná o státní subvence. Schválení by však neměl být problém, protože podpora by měla spadat pod nový rámec Evropské komise Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF), který byl letos přijat právě kvůli vysokým cenám energií a zlepšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik.

Podle odhadů řady think-tanků, ale i státní Německé energetické agentury (DENA) by mohl energeticky náročný průmysl ušetřit mezi 4 až 5 miliardami eur za tři roky. Tarif by se měl týkat přibližně dvou tisíců energeticky náročných firem. Tyto náklady se už objevují v návrhu rozpočtu na rok 2026.

Podle deníku Handelsblatt má subvence cílit na cenu elektřiny pro energeticky náročný průmysl (například ocelářství, papírenství či chemický průmysl) na 5 centů na kilowatthodinu. Autoři studie v současnosti uvádí modelovou cenu kilowattu elektřiny pro velké firmy na 11 centech za kilowatthodinu. Podle německého síťového regulátora se pak v roce 2024 modelová cena pohybovala na necelých 17 centech za kilowatthodinu. Současně Handelsblatt upozorňuje, že dotováno bude moci být pouze 50 % spotřeby elektřiny podniku. Část ušetřených peněz pak bude muset podnik vynaložit do dekarbonizace.

„Pokud jde o legitimitu tohoto kroku, je pochopitelně sporná. Takto masivní vládní podpora domácím podnikům je v principu v rozporu s pravidly jednotného trhu. Z těchto pravidel nicméně Evropská komise může udělovat výjimky na základě mimořádných událostí a podle rétoriky německých představitelů se zdá být zřejmé, že Komise tuto výjimku patrně v nějaké formě udělí. Vnitřní trh to samozřejmě narušuje, nicméně nejedná se o první ani poslední případ podobných opatření,“ uvedl pro deník Echo24 ekonom Vít Hradil ze společnosti Investika.

Podobně situaci vidí i ekonom společnosti XTB Vít Peterka. „Jedním z hlavních důvodů současných cen energií nejen v Německu, ale i v dalších státech EU je právě německá energetická politika a německý tlak na podobu evropské energetické infrastruktury. Scénář, kde si Německo uvědomí vlastní chybu a začne ji řešit dotací cen pro vlastní průmysl, je nešťastný. V takovém případě můžeme jen těžko mluvit o rovných tržních podmínkách a jednotném trhu v EU,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

Ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland pak upřesňuje, co vše stojí za drahými energiemi v Německu i v celé EU, které se současná vláda snaží řešit. „Mít takto drahé energie je čistě rozhodnutí EU. Nejen tím, že chce jít zbytku světa příkladem a snižovat energetické emise v naději, že se zbytek světa bude opičit. Ale hlavně tím, že tohoto cíle chce dosáhnout zdražením špinavé energie. Jsou totiž i jiné cesty k dosažení onoho cíle. A konkrétně Německo ohrožuje konkurenceschopnost neněmeckých firem v EU hlavně tím, že zavřelo svoje jaderné elektrárny, a že kdysi vsadilo vše na přítok ruského plynu plynovodem, a nemělo na svém dlouhém břehu mořském jediný terminál na vykládku lodí se zkapalněným plynem,“ uvedl Bartoň pro Echo24.

Upozornil však, že v porovnáním se ztrátami právě například jádra či ruského plynu je současné opatření pouhý „štípanec“. Bartoň však krok považuje za legitimní. „Energetika patří k trhům nejvíce státy regulovaným. Stát nějak spoluurčuje už nyní většinu ceny. Tedy jedna další daň nebo dotace už na legitimitě reálně nic nezmění,“ uvedl Bartoň.

Podle Pavla Peterky však Německo tímto krokem získává konkurenční výhodu, kterou podobným způsobem skrz dotace řada evropských států není schopna dorovnat. „Jak má průmysl zemí EU bez podobné dotace konkurovat Němcům?“ položil řečnickou otázku.

Podobně situaci vidí i Vít Hradil. „Obávám se, že tím dále stoupne motivace ostatních zemí přicházet s vlastními dotačními schématy, aby německou výhodu dorovnaly. Výsledkem pak bude další vzdálení od ekonomické racionality směrem k dotačním závodům. Smutným faktem nicméně zůstává, že Evropa prostě nemá a v dohledné době ani mít nebude spolehlivé zdroje energie za konkurenceschopné ceny,“ uvedl Hradil.

Deník Echo24 oslovil i zástupce českého průmyslu. "Německo má nejvíc peněz na to, aby dokázalo poskytnout firmám konkurenční výhodu. První krok udělalo ve chvíli, kdy zrušilo platby za obnovitelné zdroje. Teď přichází druhý krok, a to je dotování koncové ceny elektřiny. Žádný jiný členský stát si to v takovém rozsahu dovolit nemůže, takže pro české firmy to znamená další pokřivení hřiště. My tedy vítáme návrhy nové vlády na eliminaci poplatku za obnovitelné zdroje, ale samozřejmě s regulovanou složkou ceny elektřiny je třeba pracovat dál, aby české firmy zůstaly v Evropě a jinde konkurenceschopné," uvedl pro Echo24

Podle dat Eurostatu klesly ceny elektřiny v Německu v prvním pololetí tohoto roku oproti stejnému období minulý rok v jednotkách procent, stále se však pohybují mezi nejvyššími v EU.