Lobkowicz o šlechtě, Německu a nové elitě. „Volit Zelené může jen šílenec“

Erich Prinz von Lobkowicz se narodil v Mnichově jako syn „českého nacionalisty“, jak zdůrazňuje. Jeho otec byl známý katolický filozof Mikuláš Lobkowicz, který nikdy nepřijal německé občanství. Šedesátá léta prožila rodina v americkém státě Indiana. Po svatbě s hraběnkou Christinou von Hohenthal und Bergen se počátkem 80. let usadil na zámku Maxlrain mezi Mnichovem a Alpami, kde donedávna vedl rodinný podnik. V rozhovoru s Danielem Kaiserem mluvili jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. A také o tom, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.

„Vpád do Ruska podkopává autoritu Putina.“ Jaké jsou cíle Ukrajinců u Kursku. Již tři týdny operují ukrajinské síly v Kurské oblasti. Jde o první invazi na ruské území od druhé světové války. O tom, co to znamená pro vývoj války na Ukrajině, debatují s Ondřejem Šmigolem v Echo Salonu slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar a Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nácviky v netečnosti. Jak naložit s dotěrným světem a přemírou informací. „Rakouská spisovatelka Eva Menasseová má za to, že pocit všeobecné odpovědnosti je „morálním parkinsonem“. Člověka trpícího touto nemocí, latinsky paralysis agitans, svírá třes ústící do ustrnutí. Podle Menasseové prý dosud neexistoval lidský rod, který by toho věděl tolik jako my. Během jediného dne zpracováváme množství informací, k jakému se středověký člověk nedostal za celý život. I kdyby byl poměr méně nápadný, pravda bude, že informací máme nesrovnatelně víc, a asi je přesvědčivé, že se člověk nikdy dřív nestýkal s tolika neznámými lidmi, místy, nikdy nevěděl o tolika problémech, které se jej netýkají. Jak naložit s dotěrným světem? A jak ten svět nakládá s námi?“ V eseji o tom píše Tereza Matějčková.

Dezoláti po dvou letech. Anatomie vývoje jednoho občanského hnutí. Třetího září uplynou dva roky od velkých protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Už tehdy bylo jasné, že jde o vystoupení části české společnosti, která má odlišné představy o uspořádání a směřování státu. Pro toto hnutí se vžilo nepřesné označení dezoláti. Dnes jsou rozseti do různých politických skupin a zdá se, že svůj vliv poztráceli. Výrazně však ovlivnili politickou a mediální atmosféru v zemi. Více v textu Bohumila Pečinky.

Máme se ještě divit? Vláda se připravuje na volební rok. Vláda příští rok zas o něco víc vybere na daních. Ty totiž dál porostou. V novém roce začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku, což se teď raději moc nezdůrazňuje. Vládě budou „vděčni“ hlavně drobní živnostníci, kterým se znovu – a tentokrát rekordně – zvednou minimální odvody. Zálohy na sociální pojištění totiž porostou o víc než tisícovku měsíčně. To nejvíc postihne ty OSVČ, jejichž příjmy nejsou nijak závratné. Proto se tento vládní krok poměrně špatně obhajuje. Ke všem už od letoška zavedeným novým nebo vyšším daním přibude ještě další podnikatelsky a investorsky „přívětivé“ opatření. Více v analýze Markéty Malé.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.