„Musíme nalézt způsob, jak udělat změny navzdory prezidentovi“
POLSKÝ POSLANEC ZALEWSKI
Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.
Prezident Andrzej Duda 6. listopadu oznámil, že pověří dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého z PiS sestavením nové vlády. Co tomu říkáte?
To je nerozumné rozhodnutí. Máme tu inflační krizi, jednu z nejvyšších v Evropě. Je tu válka na Ukrajině, válka na Blízkém východě. Polsko potřebuje politickou stabilitu. Tu může poskytnout jen vláda, která má podporu veřejnosti a většinu v Sejmu. Mateusz Morawiecki a PiS ji nemají, přišli o ni 15. října. Takže je to špatné rozhodnutí, které prodlužuje období nestability v Polsku.
Strana PiS nabídla Polské lidové straně (PSL) místo premiéra, pokud s ní půjde do vlády. Myslíte, že to má šanci na úspěch?
Zaprvé, PSL je naším partnerem ve volební koalici Třetí cesta. V posledních osmi letech nikdy nedala najevo, že by mohla jít s PiS do koalice. Strana PiS dosáhla světového rekordu, jelikož má nejlepší výsledek ve volbách, ale žádný koaliční potenciál. Nikdo s ní nechce do koalice. To je úplně neuvěřitelné. Je to důsledek jejího vládnutí v posledních osmi letech. PSL prohlásila, že vytvoří vládu s námi čili hnutím Polska 2050, Občanskou koalicí a Levicí. Proto je veřejná hra Morawieckého o vyjednáváních s PSL falešná. On dobře ví, že s nimi vládu nepostaví.
Kde se bere takto malý koaliční potenciál PiS? V Česku se hodně mluví o polských hospodářských úspěších posledních let, o rychlé výstavbě dálnic. Panuje tu konsenzus, že Polsko jde rychle nahoru. Co se tedy stalo?
Polsko se velmi rozvíjí a využilo možnosti, které mu poskytl vstup do EU. Budování infrastruktury, nejde totiž jen o dálnice, je program, který začal dávno před vládou PiS. Když v roce 2015 strana PiS začala vládnout, využila obří hospodářskou konjunkturu a velmi zdravé veřejné finance, které jí zanechala předešlá vláda. A pak úplně změnila logiku vládnutí v několika oblastech. Zaprvé vykonala jakýsi ústavní převrat, jehož cílem bylo podřízení si vykonávání spravedlnosti. To byla příčina velkého sporu, který strana PiS měla s EU. Ta napadala předpisy, jež dávaly vládě možnost politické intervence a vlivu na soudce. Takže reformy PiS vedly k tomu, že Poláci, ale taktéž evropské instituce, ztratili důvěru ohledně nestrannosti a nezávislosti soudců. Zadruhé podřídila všechny státní instituce stranické logice. Přivlastnila si je a učinila z nich stranické instituce, které nejsou řízené podle logiky nezávislé státní služby, kdy rozhoduje kritérium kompetence, ale podřídila je straně, takže tam zavládl gigantický nepotismus. To všechno vedlo ke gigantické korupci, zlodějství a okrádání státu ve velkém. K tomu všemu vlády PiS byly velmi ideologické. Strhly hranici mezi státem a církví, zpřísnily potratové právo, což vedlo k velkým protestům. Byla to jedna z příčin pádu důvěry v PiS.
Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
Jaké budou první kroky nové vlády? Budou to personální změny, nebo reforma justice?
Jak hodláte postupovat při soužití s prezidentem? Jeho veto je silný nástroj.
Změní se polská politika vůči EU? Jaké je vaše stanovisko ohledně změny evropských smluv, zvlášť co se týče změny práva veta?
Změní se vztah Polska s Německem? Budete pokračovat ve vyžadování válečných reparací? A vztah se Spojenými státy?
Bude se nějak měnit ukrajinská politika? A policejní operace na ochranu hranic s Běloruskem bude pokračovat?