Čeští miliardáři se vracejí

KOMENTÁŘ

Čeští miliardáři se vracejí
Otázka je, co to znamená do budoucna, potažmo jaká zpráva o stavu tuzemských aktiv je, že se jich v posledních letech cizinci (alespoň v některých odvětvích) snadno (anebo snadněji než dříve) vzdávají ve prospěch našinců, píše Lukáš Novosad. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lukáš Novosad
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Zpráva, že Pavel Tykač koupil fotbalovou Slavii, v prosinci nezůstala bez povšimnutí – glosoval ji kdekdo, on sám se o této akvizici vyjádřil tak, že jde o splněný sen. A že kdyby klub svého srdce nekoupil ve chvíli, kdy je to zrovna možné, do konce života by si to vyčítal (protože taková šance už se znovu naskytnou nemusí). Tento týden se objevila novinka, že jiný tuzemský miliardář usiluje vstoupit do jiného tuzemského fotbalového klubu: Jiří Šimáně, jenž před několika lety vlastnil právě část Slavie a pak z ní kvůli neshodám s manažerským vedením klubu odešel, se prý ke kopané chce vrátit a koupit tým Mladé Boleslavi. A měl už obejít i největší sponzory týmu, třeba firmu Škoda, a ujistit se, že by u týmu zůstali, i kdyby změnil majitele. K miliardářským klubům samozřejmě dlouhá léta patří také Sparta, již vlastní Daniel Křetínský.

Patrně nelze čekat, že po Tykačově a případně Šimáněho vstupu do českého fotbalu se okamžitě strhnou dostihy tuzemských boháčů, kteří nebudou přemýšlet o ničem jiném, než jaký další sportovní klub je zrovna k mání. Ostatně plzeňskou Viktorku vloni od Adolfa Šádka koupili dva Rakušané.

 

Nicméně pokud se Šimáněmu jeho záměry vydaří a Boleslav si koupí, bude zajímavé sledovat, zda se objeví ještě někdo se sportovní nebo vyloženě fotbalovou potřebou či touhou. Třeba to skutečně nějakou módní nebo investiční vlnku vyvolá. Vždyť si vzpomeňme, jak to bylo s tuzemskými médii: Andrej Babiš sice nebyl první, dávno před ním na tomto poli úřadoval Zdeněk Bakala, ale právě Babišova koupě Mafry přivedla také další movité našince k nápadu, aby si koupili svoje noviny, časopis, rádio nebo mediální skupinu. Sportovní prostředí by proto logicky mohlo být dalším hřištěm českých byznysmenů toužících investovat především v tuzemských vodách.

Otázka je, co to znamená do budoucna, potažmo jaká zpráva o stavu tuzemských aktiv je, že se jich v posledních letech cizinci (alespoň v některých odvětvích) snadno (anebo snadněji než dříve) vzdávají ve prospěch našinců. Je to další doklad, že Česko přestalo být zajímavým investičním prostorem, jelikož už čtvrt století stagnuje a vyvíjí se oproti některým okolním zemím pomalu? A že cizincům docházejí s tímto dlouhodobým standardem nervy? Nebo jde v těchto fotbalových případech o pouhou časovou náhodu? Anebo je to všechno doklad, že na české hlavičky si nikdo přespolní nepřijde a že si všechno uděláme nejlépe sami? A co by to mohlo znamenat při případném politickém zvratu v českých zemích? Vždyť majetek v rukou cizinců je jistou prevencí pro kondici celé společnosti – je to doklad toho, že to, co tu žijeme a děláme, má přesah a mezinárodně srozumitelnou hodnotu.

Noví majitelé Viktorie Plzeň se rozhodli, že do klubu – jednoho z nejúspěšnějších v posledních letech – nevrazí více peněz, než kolik měl klub v posledku k dispozici. Rozhodli se, že se pokusí klubu pomoci s tím, aby byl schopen lépe pracovat s mládeží a svou budoucností. Bude samozřejmě potřeba počkat, jak to dopadne, ale ta deklarovaná rakouská víra v českou budoucnost je velmi příjemná, takto otevřeně už se to totiž vidí zřídkakdy. Kéž se nakopne nejen Viktorka, ale my všichni.

×

Podobné články