O pokročilé robotice i stabilitě elektrizační soustavy
1
Cenu Wernera von Siemense za Nejlepší diplomovou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získala Ing. Marina Ionova z Fakulty elektrotechnické ČVUT, za nejlepší disertační práci ji ve stejné kategorii získal Ing. Roman Parák, Ph.D., z Fakulty strojního inženýrství brněnského VUT.
Cenu za Nejlepší diplomovou práci zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou získal Ing. Petr Stejskal z Fakulty elektrotechnické ČVUT, ocenění za nejlepší disertační práci v této kategorii získal Ing. Jan Koudelka, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.
Přizpůsobit se nejistotě je pro robota těžké
Diplomová práce Mariny Ionové Kolaborace člověka a robota s ohledem na nejistotu pomocí plánování a reaktivního řízení zkoumá potenciál spolupráce robota s člověkem s cílem zvýšit efektivitu a flexibilitu výrobního procesu a současně co nejlépe využít silné stránky obou subjektů. Kolaborace člověka s robotem však má mnohá specifika, spojená především s nepředvídatelností a nemožností "naprogramovat“ práci člověka. Proto je začlenění těchto buněk do výroby komplikované a stávající pevně specifikované metody řízení robotů zde v podstatě nelze použít. Marina Ionova navrhuje ve své diplomové práci nový přístup k řešení těchto problémů, založený na programování s omezením a na stromu chování, speciálně navrženém tak, aby zohledňoval nejistoty a často nedeterministické chování člověka.
Výukové robotické pracoviště s digitálním dvojčetem
Disertační práce Romana Paráka Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0 je ukázkovým příkladem naplnění požadavků konceptu Průmyslu 4.0, protože propojuje fyzické a digitální systémy pro pokročilou automatizaci. Disertační práce obsahuje návrh všestranného robotického pracoviště s vertikální systémovou integrací, které umožňuje vzájemnou spolupráci a inteligentní propojení různých druhů zařízení. K návrhu a optimalizaci nového pracoviště využívá pokročilé simulace, které pracují s virtuálními modely jednotlivých komponent. Díky tomu je možné celý návrh pracoviště včetně jeho optimalizace předem připravit ve virtuálním prostředí a do fyzické reality překlopit až uspokojivý výsledek. Klíčovou roli hraje implementace umělé inteligence pro adaptivní plánování pohybu, která využívá kombinaci hlubokých neuronových sítí a zpětnovazebního učení. Hlavní výhodou navrženého řešení je využití univerzální metody řešení kinematiky, což zajišťuje nezávislost na konkrétním typu robotické struktury a podporuje širokou použitelnost.
Digitální dvojče pomáhá řídit hybridní elektrárnu
Diplomová práce Petra Stejskala Simulátor hybridního zdroje elektrické energie se zabývá simulací hybridního zdroje elektrické energie, složeného z aeroderivativních plynových turbín a bateriového systému. Cílem práce bylo vytvořit digitální dvojče elektrárny tohoto typu, které umožní provést simulaci chování hybridního zdroje vzhledem k danému řídicímu algoritmu a požadavkům na plnění podpůrných služeb. Digitální dvojče využívá stavový popis turbín dodaný jejich výrobcem, nicméně jeho návrh je natolik flexibilní, že do něj lze jednoduše dosadit turbíny jiných výrobců. Po úspěšném dokončení digitálního dvojčete Petr Stejskal následně navrhl a vytvořil vhodný způsob řízení tohoto hybridního zdroje, který je v současnosti nasazen v elektrárně Energy nest ve Vraňanech na Mělnicku.
Ztráta stability elektrizační soustavy může způsobit blackout
Disertační práce Jana Koudelky Stabilita v moderních elektrických sítích se zabývá problematikou stability v moderních elektrizačních soustavách, které jsou typické nárůstem podílu obnovitelných zdrojů a integrací nových technologií. Práce je koncipována jako soubor vysvětlivek, komentářů a poznámek k recenzovaným článkům, které autor publikoval v konferenčních sbornících a v časopisech. Jejími hlavními tématy jsou dynamická (úhlová) stabilita elektrizační soustavy, frekvenční stabilita elektrizační soustavy a frekvenční odlehčování. Těžiště práce spočívá ve výpočtech kritického času jako ukazatele dynamické stability a v prezentaci možností využití nových technologií, například nabíjecích stanic pro elektromobily, na podporu soustavy v nouzovém stavu.
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 27 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 51 odborníků a zástupců akademické obce. Svým rozsahem, výší finančních odměn i historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
