2 Vstup do politiky

Téma prezidentské kandidatury ve společnosti rezonuje, rozhodnu se v budoucnu, říká Středula

Rozhovor

Témata: , , ,

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nevyloučil svou možnou kandidaturu do prezidentských voleb, které se budou konat v roce 2023. Jako možného kandidáta levice ho označil prezident Miloš Zeman, kterého by tak mohl šéf odborů nahradit. Středula v rozhovoru pro Echo24 také uvedl, že odbory se v minulých letech i přes spory daleko více shodnou se zaměstnavateli, než s vládou Andreje Babiše.

Letos se počítá s dalším ekonomickým růstem a nízkou nezaměstnaností, v důsledku které nabízejí firmy svým zaměstnancům růst platů. Potřebujeme tak nadále v roce 2020 odbory?

O konci odborů jsem v průběhu času slyšel už několikrát. Z dlouhodobého hlediska mám ovšem opačný pocit. Ročně v rámci Českomoravské konfederace odborových svazů přichází více než patnáct a půl tisíce nových členů a zakládáme více než sto nových odborových organizací každý rok. Jestliže je tak velký zájem o odbory, tak to znamená, že společnost i zaměstnanci je potřebují. Daleko hůře jsou na tom politické strany, do kterých lidé rozhodně nevstupují v takovém množství a mohou si o něm nechat zdát. Do odborů tak přichází ročně tolik lidí, jako mají politické strany maximálně členů. V tomto případě a s oblibou tvrdím, že členství v odborech ve 21. století je daleko více sexy než členství v parlamentních politických stranách.

Ptám se proto, že v minulém roce proběhla stávka učitelů, která však další navýšení platů nepřinesla. Není to spíše neúspěch odborů?

Myslíte si, že demonstrace Milionu chvilek pro demokracii byly neúspěšné nebo byly úspěšné? Není spíše otázkou proč k tomu došlo a jaký je ten důvod? Já si myslím, že když už dochází k takovému projevu, tedy k demonstracím nebo ke stávkám, tak existuje určitá příčina. Neřeším, zda je tu nějaký vítěz nebo ne. Je zde důležitý fakt, kdy na osmdesát procent všech pracovníků ve školství se stávkou souhlasilo a vyjadřovali jí sympatie a podporu.

Ukazuje se, že je zde primární problém ve školství, a společnosti to dává jasný signál. Tím bychom se měli zabývat. Proto děkuji učitelům, že tuto stávku zorganizovali a nadále učí děti, že existují nástroje, jak se domoci svého práva.

Berete to tedy jako úspěšný krok odborů?

Já bych byl nejradši, kdyby ještě před stávkou došlo k dohodě. To by bylo úplně nejlepší. Máme jedno pravidlo – nejlepší stávka je ta, která se nemusí uskutečnit.

Jak hodnotíte jednání se sociálními partnery a s vládou v minulém roce? Přišel nějaký posun?

Mohu z dlouhodobého sledování říct, že mezi odbory a zaměstnavateli je daleko větší míra shody než to bývá vůči vládě. Je to zvláštní, ale je to tak. Se zaměstnavateli se nedohodneme na minimálním mzdě, růstu mezd, karenční době nebo u některých částí zákoníku práce. Když se však bavíme o strategii, digitalizaci nebo školství, tak panuje shoda.

Ministryně financí Alena Schillerová už v minulém roce naznačila, že navrhne změnu u stravenek. Konkrétně navrhne stravenkový paušál. Vy jste se s o tom spolu už bavili?

Ne, a myslím si, že by to (jednání) paní ministryně rozhodně měla udělat. Otázka stravenek je totiž i historicky velmi široká. V devadesátých letech totiž zaměstnavatel musel zaměstnanci poskytnout teplou stravu, která byla součástí pracovní doby. Poté se teplá strava změnila na stravu, tedy aby měl zaměstnanec prostor se najíst. Další změna přišla, když se z placené doby na oběd stala neplacená, takže se zaměstnancům odebrala půl hodina denně. Firmy to však nebyly schopné zabezpečit, proto se našla forma poskytování stravenek na potraviny.

Nyní však přichází vláda s tím, že chce zaměstnancům mimo stravenky nabídnout tzv. daňový paušál, protože se jí nelíbí, že stravenky někdo distribuuje a má z toho i zisk. V tom případě by vláda měla přijít s tím, že zakáže kreditní karty. Vypadá to na selektivní způsob, který není úplně fér.

Velmi často se také probírá váš vstup do politiky, na který odpovídáte, že díky působení v odborech v politice jste. Neuvažujete však před vstupem do určité politické strany?

Nejsem v situaci, kdy bych se musel rozhodovat vstoupit do jakékoliv politické strany. Svou nezávislost na politických stranách si hájím velmi dlouho. Na straně jedné je to velice dobře, protože odborový předák může být zajímavý pro politické subjekty. Na straně druhé je možnost být kritický k různým stranám či subjektům a to je věc, která je nesmírně cenná. Pamatuji si etapu kolegů, kteří se pak rozhodli vstoupit do politiky a mnohdy byli neprávem kritizováni. I z tohoto titulu jsem rád, že nemohu být konfrontován s takovou skutečností. Přesto platí, že v politice jsme, protože se musíme zabývat důchody, pracovními podmínkami nebo směrnicemi z Evropské unie. My však respektujeme demokratické volby a rozhodování politických stran a jsem rád, že s nimi můžeme nezávisle diskutovat.

Prezident Miloš Zeman v jednom ze svých rozhovorů naznačil, že byste byl možný kandidát levice v příštích prezidentských volbách. Uvažujete nad tím?

Nikdy neříkej nikdy. V této chvíli však není důvod o čemkoliv mluvit. Předpokládám, že volby prezidenta České republiky budou v roce 2023 a z tohoto pohledu je to opravdu předčasné. ČMKOS má v roce 2022 sjezd a já bych rád se svými kolegy obhájil své pozice a pokračoval ve své práci. Jestliže prezident mé jméno takto zmínil, tak mě to velmi potěšilo. Zda to však přijmu je v této chvíli otázka budoucnosti.

Ozvali se vám poté možní podporovatelé či případní sponzoři?

Skutečně to ve společnosti rezonuje. Není to tak, že by se lidé neozývali. Jel jsem vlakem do Olomouce, kde mě při vystupování zastavil pán s tímto tématem a vyzýval mě, abych kandidoval. Uvádím to jako milý případ, který každého potěší. Stává se mi to ale čím dál častěji, a jak už jsem zmínil do budoucna kandidaturu nevylučuji. V této chvíli však nejsem v situaci, že bych řekl ano, rozhodl jsem se.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Zeman přemýšlí o svém nástupci. Zmínil Dlouhého a Středulu

Stravenky vyvolaly vážný spor. Odborář Středula vyzývá Schillerovou k jednání

Týdeník Echo

od 1099 Kč

Tištěný Týdeník Echo věnuje velkou pozornost politickým a společenským událostem, historii, literatuře, filmu a kultuře obecně.

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info