Americké národní muzeum kritizuje „bělošství“. Běloši prý těží ze své barvy pleti

Americké Národní muzeum afroamerické historie a kultury zveřejnilo na svých webových stránkách článek, který podrobně vysvětluje, co to je „bělošství“ (Whiteness) a proč mají bílí lidé „bílá privilegia“. Podle instituce drží američtí běloši ve svých rukou většinu politické i ekonomické moci, a proto získávají kvůli své barvě pleti výhody oproti ostatním. Američtí běloši jsou prý mimo jiné také individualisté a spoléhají jen sami na sebe, vždy chtějí za každou cenu vyhrávat a milují blonďaté ženy. Museum po kritice grafiku, která shrnovala informace v článku o bělošské kultuře a privilegiu, stáhlo a omluvilo se za ní. Samotný text však neupravilo.

„Bělošství a rasová identita bílých odkazují ke způsobu, jakým běloši, jejich zvyky, kultura a víra vytváří standard, se kterým jsou srovnávány ostatní etnické skupiny,“ začíná článek, který vyšel na webu amerického Národního muzea afroamerické historie a kultury.

Podle muzea „bílá rasa“ postupem času v průběhu amerických dějin vytvořila kulturu, ve které je nahlíženo na občany jiné barvy pleti jako na nenormální a podřadné. Takzvané „bělošství“ se ve Spojených státech podle článku již stalo normou a dalo vzniknout „bílé dominantní kultuře“.

Zmiňují se také o něčem, co nazývají „bílým privilegiem“. Toto privilegium mají být výhody způsobené tím, že „bílí lidé v Americe drží většinu politické, institucionální a ekonomické moci“. Tím údajně běloši získávají díky své barvě pleti jasné výhody oproti ostatním etnikům. „Pokud jste v Americe bílí, těžíte z barvy pleti,“ píše se v článku.

Definice „bělošství“

Americká instituce již vydala také grafiku, ve které líčí typického zástupce „bílé dominantní kultury“. Takový typický běloch je prý individualista, který spoléhá především sám na sebe a typicky zastává přesvědčení, že „každý dostane, co si zaslouží“. Typická bílá rodina má pak pět členů (otec, matka a jejich dvě, nebo tři děti), hlavou rodiny bývá otec dětí, který je zároveň živitelem rodiny.

Další normou „bílé kultury“ je prý také inklinace ke křesťanství. Zároveň tato kultura údajně nerespektuje jiná náboženství, než je její vlastní. Pro bělochy je také charakteristické plánování budoucnosti, respekt k autoritám a protestantská pracovní etika, kdy „tvrdá práce je klíčem k úspěchu,“ píše se dále.

Bílou kulturu má potom definovat také cit pro typickou estetiku, která pochází z evropských kulturních kořenů. Typickým ideálem krásy je potom pro bělochy žena s blonďatými vlasy, taková „hubená Barbie“. Grafika také popisuje opakovaně bělochy jako jedince, jejichž cílem je „vyhrát za každou cenu“.

Po kritice museum uvedenou grafiku z článku smazalo s vysvětlením, že „nepřispívá k produktivní debatě, kterou jsme chtěli vést“. Dále v omluvě uvedlo, že si „váží smysluplného dialogu a že je lepší, když se v něm odmlčíme, vyslechneme a budeme reflektovat i názory, které nás nutí k přehodnocení našeho přístupu.“. Text však museum nikterak neupravilo.

 

Americké Národní muzeum afroamerické historie bylo založeno kongresem Spojených států v roce 2003 a je jediným národním muzeem, které se věnuje výhradně afroamerickému životu, historii a kultuře. Muzeum bylo zpřístupněno veřejnosti až v roce 2016 a je spolufinancováno americkým Smithsonovým ústavem, který funguje jako výzkumná a vzdělávací instituce ve Spojených státech. Své jméno nese po britském vědci Jamesi Smithsonovi, který zemřel bezdětný a celý svůj majetek odkázal právě Spojeným státům, aby mohl být ve Washingtonu pod jeho jménem založen ústav pro šíření vědomostí mezi lidmi.