Češi se bojí utrácet. Úspory navyšují nejvýrazněji za poslední roky

Koronavirová krize připravila spoustu lidí ze dne na den o veškeré příjmy. Strach z druhé vlny či z ekonomické recese tak vede řadu Čechů k obavám, aby se znovu neocitli bez finančních prostředků. Navyšují proto své úspory nejvýrazněji za posledních šest let. Makroekonomové však varují, že by šetření obyvatelstva mohlo dlouhodobě vést k prohloubení finanční krize.

„Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun,“ sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

Platy příliš nerostly, zatímco inflace ano. „Důvodem vzestupu míry úspor domácností v prvním čtvrtletí však není jen koronavirus. Domácnostem totiž také rostl reálný měsíční příjem ze zaměstnání meziročně nejpomaleji za celé období od posledního čtvrtletí roku 2013. Na tomto vývoji se podepsalo slábnutí růstu výdělků v ekonomice a současně zrychlující spotřebitelská inflace. Pro domácnosti to byl signál, že časy prosperity končí a je třeba preventivně akumulovat úspory. Časy prosperity uplynulých několika let navíc Čechy poměrně obstojně konzumně nasytily, což usnadnilo právě zmíněný jistý posun od spotřeby ke spoření,“ dodal.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že pracující lidé se v průměru mají výrazně lépe než zbytek společnosti. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku úrovně 35 658 korun. Oproti tomu průměrný měsíční příjem na osobu dosáhl úrovně ve výši 28 723 korun. Průměrná měsíční spotřeba na obyvatele dosáhla úrovně 25 586 korun. To znamená, že lidé drtivou většinu svých příjmů hned utratí. Ze statistických dat je však patrné, že růst reálné spotřeby obyvatel roste pomaleji než peněžní a nepeněžní příjmy. Lze tedy říct, že lidé začínají více myslet na budoucnost a více si spoří.

„Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Firmy se bojí investovat

Nejen lidé mají strach o své peníze, do velkých investic se nepouštějí ani firmy. „Z podobných důvodů šláply na brzdu také firmy, byť nikoli na brzdu spotřeby, ale na brzdu investic. Míra investic tuzemských firem klesla v letošním prvním čtvrtletí nejvýrazněji taktéž od roku 2014, přesněji od posledního kvartálu roku 2014. Ziskovost firem, měřená mírou zisku, klesla nejníže za celé období minimálně od roku 2005. To souvisí nejen s koronavirem, ale také se znatelným růstem mezd uplynulých let, jenž se firmám zakousl do zisků. A současně jim vzal část prostředků k investování, pročež proto je i míra investic firem z letošního prvního čtvrtletí nejnižší minimálně od roku 2005,“ uvedl Kovanda.

„Přitom první čtvrtletí bylo v ČR vyhrocenou situací kolem koronaviru poznamenáno jenom ze své menší části, vždyť nouzový stav započal teprve před polovinou měsíce března. Lze tudíž předpokládat, že jak spotřeba domácností, tak míra investic firem v právě končícím druhém čtvrtletí ještě citelně prohloubí svůj meziroční propad. Míra úspor domácností tím pádem ve druhém čtvrtletí zrychlí svůj meziroční růst,“ dodal.

K šetření nedávno vyzýval například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ekonomové však upozorňovali na takzvaný „paradox úspor“, který může vést k makroekonomickým problémům. „Z hlediska jednotlivce se sice může zdát prozíravé v ekonomicky náročném čase spořit a omezit výdaje. Představme si ovšem, že to udělá podstatná část jednotlivců v dané zemi. Představme si třeba, že miliony dospělých Čechů najednou začnou spořit. Omezí tedy své útraty v restauracích, nákupy oblečení v obchodech, v létě nepojedou do wellness hotelu na Lipně či v Beskydech, ale zůstanou doma. Číšníci a kuchaři skončí na úřadu práce, stejně jako pan provozovatel. Bude je teď tedy platit daňový poplatník v podobě sociálních dávek – a na dluh, který bude muset být nakonec zaplacen třeba vyššími daněmi,“ vysvětlil Kovanda pro Echo24.