Zeman pobouřil Ukrajinu kvůli podpoře Rusínů. Velvyslanec ČR byl předvolaný na kobereček
Zakarpatská Ukrajina
NOVÉ
Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka
Překvapivou dohru má nenápadná návštěva představitelů Světové rady Podkarpatských Rusínů u prezidenta Miloše Zemana, která proběhla v minulém týdnu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si totiž kvůli ní předvolalo na kobereček českého velvyslance v Kyjevě Radka Matulu, aby se ujistilo, že Česko nadále podporuje celistvost Ukrajiny. Zmíněná rada totiž dlouhodobě prosazuje autonomii Zakarpatské oblasti, tedy někdejší československé Podkarpatské Rusi.
Matula „odmítl jakékoli výzvy z české strany k rusínské autonomii v Zakarpatské oblasti“, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na tiskovou zprávu ukrajinského ministerstva. Český diplomat potvrdil podporu územní celistvosti Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic. „Česká strana k tomu připraví oficiální informaci,“ napsala agentura. Vysvětlení českého ambasadora potvrdilo pro Echo24 i české ministerstvo zahraničí.
Podle prezidentova mluvčí Jiřího Ovčáčka, však prezident ctí územní celistvost Ukrajiny. „Pan prezident se v rozhovoru se zástupci Rusínů na Pražském hradě zajímal především o jejich situaci v České republice a uplatnění na pracovním trhu. Zástupci Rusínů také informovali o současnosti života v Zakarpatské oblasti. V debatě byla zmíněna i otázka Minských dohod, které předpokládají decentralizaci Ukrajiny. Pan prezident zároveň zdůraznil, že plně podporuje a ctí územní celistvost Ukrajiny,“ uvedl Ovčáček pro Echo24.
Situaci Rusínů však chce Zeman řešit s novým ukrajinským prezidentem. „V případě setkání s prezidentem Ukrajiny V. Zelenskym se téma Rusínů samozřejmě nabízí. Česká republika k nim má historický vztah. Ostatně, setkání na Pražském hradě se konalo u příležitosti 100. výročí uzavření mírové smlouvy v Saint-Germain, kdy se tehdejší Podkarpatská Rus stala součástí ČSR (10. září 1919),“ dodal Ovčáček.
Zeman se s Rusíny setkává pravidelně
Vasyl Džuhan a Mychajlo Ťasko, kteří prezidenta minulý týden navštívili, patří mezi dlouhodobé podporovatele Miloše Zemana. Například vloni se nacházeli v Zemanově volebním štábu. Prezidenta také doprovázeli při cestě do Ruska. Kyjev tvrdí, že Světová rada podkarpatských Rusínů vystupuje protiukrajinsky a udržuje kontakty s Ruskem.
Prezident během státní návštěvy v Srbsku prohlásil, že s Rusíny se setkává „dosti pravidelně, protože jsou součástí naší historie“. Za „naprostou lež“ označil tvrzení některých rusínských aktivistů, že se vyslovil pro úplnou nezávislosti zakarpatské Ukrajiny. „Nic takového jsem neřekl, naopak jsem zdůraznil územní integritu Ukrajiny. V souvislosti s Minskými dohodami jsem se ale současně přimlouval za takzvanou decentralizaci,“ konstatoval Zeman.
Ukrajinské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že Kyjev bude „dál rozhodně reagovat na jakékoli pokusy zpochybňovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny“.
Podle mluvčího českého ambasády byl Matulův rozhovor na ministerstvu zahraničí krátký. „Velvyslanec zopakoval, co už dříve řekl mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček,“ konstatoval mluvčí Tomáš Pavlíček. Se Světovou radou podkarpatských Rusínů, jejíž delegace Zemana navštívila, ambasáda v Kyjevě neudržuje žádné kontakty, dodal.
Minské mírové dohody, které byly schváleny v letech 2014 a 2015, formulují zásady urovnání konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny. Obsahují požadavek decentralizace s ohledem na zvláštnosti regionů Doněcké a Luhanské oblasti kontrolovaných separatisty. O Zakarpatské oblasti se nezmiňují.
Podle posledních oficiálních demografických statistik se k rusínskému původu v ukrajinské Zakarpatské oblasti hlásí 10 000 lidí. Rusíni, kteří na Ukrajině nemají status národnostní menšiny, tvrdí, že tyto údaje jsou silně podhodnocené. Kyjev považuje proruskou část rusínské komunity za pátou kolonu Moskvy a podezírá ji z rozvratnictví.
