Demokraté se bijí mezi sebou. Sanderse nemá nikdo rád, ozvala se před primárkami Clintonová

Neúspěšná kandidátka na post prezidentky Spojených států z roku 2016 Hillary Clintonová se dva týdny před demokratickými primárkami nechala slyšet, že jednoho z favoritů, Bernieho Sanderse nemá nikdo rád. „Nikdo s ním nechce pracovat, nikdy nic nedokázal,“ rozohnila se Clintonová. Sanders ji přitom před čtyřmi lety v kandidatuře podpořil.

Clintonová v rozhovoru pro časopis The Hollywood Reporter narážela mimo jiné na rozepři mezi Sandersem a jinou demokratickou kandidátkou Elizabeth Warrenovou. Ta Sanderse obvinila, že jí řekl, že žena nedokáže porazit republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, což Sanders popřel. Podle nově zveřejněné nahrávky senátorka svého protikandidáta po debatě kritizovala za to, že ji považuje za lhářku, napsal portál BBC.

Rozepři vyvolal jeden z poradců Warrenové, podle kterého nezávislý vermontský senátor Sanders svůj názor na ženu jako prezidentskou kandidátku pronesl na soukromé schůzce se senátorkou v roce 2018. Sanders na adresu poradce prohlásil, že na schůzce vůbec nebyl a nyní lže o tématech tehdejší debaty. Warrenová se následně svého poradce zastala.

„Tento konflikt, jestli řekl nebo neřekl, zda žena může či nemůže porazit Trumpa. Je to absurdní, on (Sanders) prostě takový je,“ řekla Clintonová v návaznosti na rozepři. „Kdyby se to stalo jen jednou, dalo by se to přejít, ale on takhle mluvil i o mně před poslední prezidentskou volbou. Přitom mám mnohem víc zkušeností a víc jsem toho dokázala,“ dodala Clintonová.

„Myslím si, že je nutné, aby si lidé těchto věcí všímali, protože naším cílem je, doufejme, zvolit demokratického prezidenta, který nás bude všechny sbližovat,“ řekla manželka bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. „Nechceme přecházet nebo dokonce odměňovat takové (Sandersovo) urážlivé, útočné a degradující chování, které jsme už viděli u současné vlády Donalda Trumpa.“ V roce 2017 se přitom stal Sanders, známý svými komunistickými názory, nejoblíbenějším politikem USA, podle průzkumu, který si u společnosti Harris a Harvardova politického institutu nechal vypracovat portál The Hill.

Sanders a Warrenová se společně objevili ruku v ruce na pochodu při příležitosti oslav dne Martina Luthera Kinga, čímž podle médií dali najevo, že konflikt před volbami odložili stranou.

Primárky začnou 3. února

Sanders v říjnu prodělal infarkt, podle lékařů je však v pořádku. Po příhodě strávil Sanders tři dny v nemocnici, kde mu lékaři voperovali dva steny. Jde o běžně užívané implantáty zajišťující průchodnost zúžených či ucpaných cév.

Primárky amerických demokratů začnou 3. února v Iowě, postupně se budou konat v dalších státech a územích USA a podle dosud platné normy skončí 16. června v hlavním městě. Washingtonská městská rada již ale předložila novelu, podle které se primárky v metropoli přesunou na 2. června. Novela je nyní v Kongresu, kde čeká na vyjádření zákonodárců. Pokud ji schválí, což se předpokládá, skončí primárky již 6. června na Amerických Panenských ostrovech.

V červenci pak demokraté uspořádají sjezd ve státě Wisconsin, na kterém oficiálně zvolí svého prezidentského kandidáta. Tím podle zvyklostí bude vítěz primárních voleb, který se pak v listopadu 2020 utká o prezidentské křeslo s nynějším republikánským šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

Sanders v roce 2016 Clintonovou v tehdejší kampani podpořil. „Ona bude demokratickou kandidátkou na prezidenta a já mám zájem udělat všechno, co mohu, aby se stala příští prezidentkou USA,“ řekl tehdy Sanders podle BBC.

„Tato kampaň je o potřebách amerického lidu a je zaměřena na velmi vážné krize, jimž čelíme. A s tím, jak se blížíme k (volebnímu) listopadu, nemám pochybnosti, že Hillary Clintonová je zdaleka nejlepší kandidátkou, která je může zvládnout,“ dodal Sanders po boku Clintonové na shromáždění ve státě New Hampshire.

Clintonová ve volbách prohrála. Současný prezident totižž získal celkem 304 volitelů, zatímco Clintonová 227. Pro prezidentský mandát je přitom zapotřebí nadpoloviční většina – tedy nejméně 270 – z celkového počtu 538 volitelů. O rozdělení volitelů se rozhoduje v jednotlivých amerických státech – v absolutních číslech přitom pro Clintonovou hlasovalo 65 853 516 voličů, zatímco pro Trumpa 62 984 825.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.