Kdy banky zakleknou na Babiše

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upozorňuje, že zjištění z auditu Evropské komise o tom, jak je Andrej Babiš ve střetu zájmů a zneužívá dotace, jsou závažná. Mohla by podle něj zavdávat podezření na trestný čin. Proto si Nejvyšší státní zastupitelství udělá vlastní analýzu zprávy Evropské komise. Andrej Babiš se rozčílil nad míru, která u něj bývá běžná. To ukazuje, že i on ví, že jde do tuhého. Popis konkrétních případů Babišových dotací ve zprávě totiž ty trestné činy víc než naznačuje. Tady na rozdíl od Čapího hnízda nebude potřeba pracně shánět dokumenty. Stačí, když se policisté a žalobci obrátí na auditory Evropské komise.

Stejně pozorně jako Nejvyšší státní zastupitelství by si audit měl nastudovat i bankovní dohled České národní banky. V této chvíli je velmi realistická varianta, že Agrofert přijde o všechny dotace. To by naprosto rozložilo jeho ekonomický model fungování. Kdo si pečlivě přečte výroční zprávu Agrofertu, vidí, že na dotacích a také investičních pobídkách nikoliv z Bruselu, ale přímo z české státní pokladny jsou závislé všechny klíčové firmy Agrofertu, od Lovochemie přes Penam až po Kostelecké uzeniny.

Poslední zveřejněná výroční zpráva je z roku 2017. Agrofert dosáhl zisku 4,8 miliardy korun. Na dotacích pobral bezmála dvě miliardy korun. (Na dani mimochodem zaplatil jen 1,5 miliardy korun.) To znamená, že dotace představují 42 procent zisku. Takhle jednoduché počty to ale nejsou. To by bylo potřeba jít firmu po firmě a zjistit, která může vůbec bez dotací fungovat a nějakého zisku dosahovat.

Banky mají ve svých vnitřních pravidlech, na jejichž dodržování má dbát i dohled České národní banky, takzvané procesy compliance. To znamená přesný popis okolností, za kterých se klient stává výrazně rizikovým, a je proto přesně v souladu s těmito pravidly požádán o předčasné vrácení půjčených peněz. Součástí těch pravidel je i to, že za rizikovou osobu je považován kdokoliv obviněný z trestného činu. Natož obžalovaný, který je zároveň v roli jediného majitele firmy.

Pokud se k tomu navíc přidá ohrožení samotného podnikatelského modelu, na jaký se klientovi půjčovalo, je to další vážný důvod říct si o peníze. Tady mají bankéři z Bruselu černé na bílém, že Andrej Babiš machinuje s dotacemi a je velké riziko, že o ně kvůli konfliktu zájmů přijde.

Bankovní ekonomové by měli začít urychleně počítat, jestli bez každoročního přísunu dvou miliard dotací může Agrofert vůbec ekonomicky fungovat tak, aby byl schopen úvěry splácet.

Podle výroční zprávy za rok 2017 měl Babišův Agrofert u bank napůjčováno 35,6 miliardy korun. Největšími věřiteli, z nichž každému Babiš dluží bezmála pět miliard korun, jsou dvě zahraniční banky. Americká Citibank a německá IKB. V centrálách se jistě zmínka o zastavených dotacích pro tak velkého klienta objeví.

Banky jsou pod silným dozorovým tlakem, aby na Andreje Babiše zaklekly a požádaly, aby jim předčasně vrátil peníze. To by Agrofert položilo. Takovou sumu Babiš není schopen rychle nikde získat, a jeho dluhy by byly na prodej. Tím by byl existenčně ohrožen.

I tady se ale odehrává obrovský konflikt zájmů. Andrej Babiš je zatím hrází proti nápadu sociálních demokratů uvalit bankovní daň. Objíždí to různými podivnými návrhy na dobrovolné příspěvky z dividend do speciálního státního investičního fondu. Bankéři s ním zatím tu hru na kočku s myší hrají. Chápou, že nakonec žádná daň nebude a Babiš je před ČSSD bude chránit.

Bankovní dohled ČNB ale v žádném konfliktu zájmů není. Jestli chtějí poslanci skutečně zasáhnout proti Babišovým konfliktům zájmů a proti zneužívání dotací, měli by si pozvat guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, aby jim vyložil, jak dohled jeho instituce kontroloval dodržování pravidel compliance v jednotlivých bankách. A případně je začal vymáhat.