Vláda přijala cenový strop na energie. Ještě musí vyřešit, jak ho zaplatí

CENOVÝ STROP A ZDANĚNÍ

Vláda přijala cenový strop na energie. Ještě musí vyřešit, jak ho zaplatí
Premiér Petr Fiala (vlevo), mluvčí vlády Václav Smolka a ministr financí Zbyněk Stanjura. Foto: Úřad vlády ČR
1
Ekonomika

Jan Křovák

Cenový strop na energie už Česká republika má, na pravidla pro mimořádné zdanění se ale stále čeká. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády řekl, že je potřeba počkat na rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Právě tzv. windfall tax na firmy v energetice, která má z velké části přinést do rozpočtu peníze na pokrytí cenového stropu, je přitom předmětem ostré kritiky ze strany hnutí ANO v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, zejména kvůli tomu, že návrh rozpočtu na rok 2023 už počítá s příjmy z tohoto opatření, zatímco vláda ještě parametry výběru daně nepřijala.

Daň z mimořádných zisků, která se má týkat firem v energetice, bankovnictví a petrochemii, by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené s omezením cen elektřiny a plynu pro odběratele. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok vyčíslilo očekávaný zisk i předpokládané náklady na podporu odběratelů na 100 miliard korun. Úřad upozornil, že tato částka se může měnit v závislosti na aktuálních cenách energií na burze, příjmová i výdajová část rozpočtu by se ale v takovém případě měla pohybovat stejným směrem.

Právě tato částka by podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) i premiéra Fialy měla pokrýt z velké části náklady na zastropování cen energií, které pro příští rok už vláda ve středu schválila. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu.

Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny.

S daní počítáme, říká Fiala

Ministři rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.Ve státním rozpočtu byly náklady na maximální ceny energií odhadnuty na sto miliard korun, zatímco podle výpočtu ministerstva průmyslu a obchodu půjde ve skutečnosti o 130 miliard.

Šéf MPO Jozef Síkela (STAN) ve středu novinářům řekl, že nevidí důvod odhady rozpočtových dopadů měnit. „My jsme od začátku mluvili o 130 miliardách, ale samozřejmě záleží na tom, jakým způsobem a co budeme kompenzovat, což se bude odvíjet od toho, jaké v té době budou panovat ceny na trhu. Dali jsme si docela hodně práce s modelem, s nímž pracujeme a který má řadu proměnných,“ uvedl ministr.

Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do nichž spadá například většina lázeňských provozů. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš před jednáním uvedl, že se zmíněná windfall tax měla schválit ruku v ruce s cenovým stropem, protože spolu neodmyslitelně souvisí.

„Musíme se dívat i na zdanění nadměrných zisků, kdy se podle odhadů bavíme o sto miliardách. Zastropování nemůže jít celé na vrub státního rozpočtu,“ řekl Bartoš s tím, že se debaty o zastropování cen a windfall tax nedají oddělit. Zároveň řekl, že ještě není přesně vyřešeno, jakým způsobem se budou mimořádné zisky danit. Ministr dopravy Martin Kupka v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců 40 až 60 procenty a že konkrétní výši chce určit na nejbližším jednání.

Od minulého týdne se na potenciální zdanění mimořádných zisků valí kritika spíše z technických a procesních důvodů. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová například kritizovala, že Stanjura už počítá v rozpočtu se zisky z opatření, které zatím ani nebylo přijato a ani nejsou známy jeho přesné parametry. Řekla, že takový postup je v rozporu se zákonem a Stanjura by měl okamžitě odstoupit.

Opatření kritizovali zástupci postižených sektorů i někteří analytici. Například partner PKF Apogeo Martin Bortlík uvedl, že windfall tax je formou sektorové daně, která podle něj znamená pokřivení trhu. Stát má podle něj jiné možnosti, jak zajistit prostředky na zmírnění vysokých cen u odběratelů energií.

Ozvala se také kritika na adresu zdlouhavého procesu schvalování opatření. Premiér Fiala po jednání vlády řekl, že jeho kabinet v žádném případě neoddaluje přijetí tohoto opatření. „Je naprosto odpovědné a já takový postoj ministerstva financí zcela podporuji, počkat, jak dopadne rozhodnutí jednání unijních ministrů a rady pro energetiku,“ řek Fiala.

„Máme představu, jak ta daň bude vypadat, jaké z toho budou příjmy, je to důležité, protože my s touto daní nebo s těmito příjmy počítáme, abychom mohli občanům, podnikatelům i veřejným institucím poskytnout strop na ceny energií,“ řekl Fiala.