Ötziho poslední večeře: vědce překvapil obsah žaludku pravěké mumie

Čerstvé nebo sušené maso z kozorožce a jelena, pravěká pšenice jednozrnka a zbytky jedovatého kapradí. Z těchto ingrediencí se skládalo poslední jídlo ledového muže Ötziho, jehož mumifikované tělo nalezli horolezci v Alpách v roce 1991. Z nové analýzy týmu vědců vyplývá, že lovec jedl velmi tučnou stravu, živočišný tuk byl více jak polovina lovcova posledního jídla.

Poslední a vydatné jídlo lovec snědl zhruba půl hodiny až dvě hodiny před smrtí. Vědce překvapil vysoký podíl tuku. „Tuk se od ostatních látek snadno pozná, protože odpuzuje vodu. To nám umožnilo ho rozpoznat pouhým pohledem,“ uvedl Frank Maixner z výzkumného institutu v italském Bolzanu, kde jsou Ötziho ostatky uchovány. „Očividně si byl vědom toho, že tuk je velkým zdrojem energie a stravoval se tak, aby přežil ve vysokých výškách.“

Zbytky potravy byly tak dobře zachované, že z nich vědci mohli rozpoznat i způsob přípravy: maso bylo minimálně tepelně zpracované nebo sušené. Pšenice nebyla rozemletá. Jak se muži do žaludku dostalo jedovaté kapradí, ale vědci stoprocentně určit nedokážou. „Ötzi mohl mít bolesti žaludku v souvislosti s parazity, které objevili při předchozích výzkumech, a kapradí mohlo sloužit jako lék. Nebo si mohl také do kapradí zabalit jídlo a stopy rostliny se tak dostaly až do žaludku,“ vysvětlují vědci z italského institutu.

Vědecký tým už v minulosti Ötziho stravování zkoumal ve střevech mumie, lepší obraz jim mohl nabídnout ale právě rozbor žaludku, který nemohli najít. Jeho pozici odhalil až tomograf, žaludek byl schovaný pod žebry a plícemi.

Ötziho poslední jídlo mu mohlo pomoci nabrat síly na loveckou výpravu vysoko v Alpách, i když se pravděpodobně nejednalo o žádnou lahůdku. Výzkumník Maixner kozorožce vyzkoušel, maso prý není špatné, ale tuk je chuťově velmi výrazný. „Chuť byla, nelze to popsat jinak, příšerná,“ řekl. „A to si to v té době ani nemohl osolit,“ dodal.

Mumii z doby bronzové objevili němečtí turisté v roce 1991 při horolezecké výpravě ve výšce 3200 metrů v Ötztalských Alpách poblíž rakousko-italských hranic. Původně se domnívali, že ostatky muže, dnes podle místa nalezení přezdívaného Ötzi, patří novodobému horolezci, nicméně se brzy ukázalo, že jsou ostatky více jak pět tisíc let staré. Lovec, kterému podle vědců bylo v době smrti 45 let, byl oblečen do kožených bot a svršku utkaném z trávy. Jeho tělo pokrývají jednoduchá tetování, měl u sebe bronzovou sekyru, nůž a šípy s pazourkovými hroty.

Čtěte více: Kolonizátoři nevyhubili jen indiány, zmizela i populace jejich psů

Nejstarší figurální tetování mají pět tisíc let staré mumie z Egypta