Zemřel Ťiang Ce-min, prezident, který změnil Čínu

Ve věku 96 let ve středu zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle tiskové agentury Reuters o tom informovala čínská státní média. Ťiang zemřel v Šanghaji ve 12:13 místního času (5:13 SEČ) na leukémii a mnohočetné selhání orgánů, napsala agentura Nová Čína.

Ťiang Ce-min se vedení Číny ujal v roce 1989 po krvavém potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men a u moci zůstal do roku 2002. Do čínských dějin se zapsal především díky ekonomickým reformám; přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a umožnil soukromé podnikání. Za hranicemi ovšem Ťiang Ce-minovi zůstala nálepka tvrdého autoritářského vůdce.

Za dobu, kdy šéfoval komunistické straně, v letech 1989 až 2002, se čínská ekonomika zvětšila více než trojnásobně. Impuls k zařazení mezi naprostou světovou ekonomickou špičku jí ovšem dal právě vstup do Světové obchodní organizace. Ten znamenal mohutný příliv zahraničního kapitálu a zemi umožnil stát se jednoznačným vítězem přibližně třicetileté éry pokročilé a celosvětové fáze globalizace – někdy označované jako hyperglobalizace. Hyperglobalizace trvala zhruba od pádu železné opony v Evropě na přelomu 80. a 90. let minulého století do zahájení obchodních válek Spojených států a právě Číny na sklonku uplynulého desetiletí.

Za přelomovým vstupem Číny do Světové organizace stojí z podstatné míry umná kultivace vztahů Pekingu se Západem, zejména s USA, v podání právě Ťiang Ce-mina. I přesto, že kontroverzně hájil masakr na Náměstí nebeského klidu roku 1989, jenž byl podle něj prý nutný pro zajištění čínské stability 90. let, dokázal si zároveň získat přízeň západních politických lídrů v čele s americkým prezidentem Billem Clintonem. Otevřel čínskou komunistickou stranu manažerům firem a podnikatelům, což bylo až do začátku milénia nepřijatelné. Tím straně uchoval relevanci i v letech 2002 až 2012, která představují dekádu vůbec nejdravějšího ekonomického vzmachu Číny. Vždyť v roce 2010 Čína předběhla Japonsko a stala se druhou největší světovou ekonomikou, po USA. Japonsko na druhé pozici setrvávalo do té doby po čtyřicet let.