USA chtějí vylovit svoji potopenou superstíhačku Číně před nosem

Americké námořnictvo se pokusí vylovit havarovanou pokročilou stíhačku F-35C z hlubin Jihočínského moře, kam se zřítila v pondělí při vojenském cvičení během pokusu o přistání na letadlovou loď Carl Vinson. Podle amerických médií se bude jednat o poměrně komplikovanou a zdlouhavou operaci, kterou bude zřejmě velmi pozorně sledovat Peking. Pro Čínu by byl totiž zisk trosek nejnovějšího amerického bojového letounu velice cenný. Mohla by pak zkoumat vyspělou technologii stealth, díky níž lze letoun jen obtížné identifikovat radarem.

Americké námořnictvo v úterý informovalo o havárii stíhačky F-35 ve variantě označované C, která je uzpůsobená pro provoz na letadlových lodích. Při nehodě utrpělo zranění sedm vojáků, mezi nimiž byl i pilot, který se však dokázal včas katapultovat. Letoun podle vyjádření námořnictva způsobil jen povrchové škody na palubě letadlové lodi, která brzy obnovila běžný provoz.

Stíhačka se však zřítila do hlubin Jihočínského moře, které si téměř celé v rozporu s mezinárodním právem nárokuje Čína. V oblasti jsou neustále přítomna plavidla čínského námořnictva a pobřežní stráže a Peking v ní rovněž buduje umělé ostrovy, na nichž pak staví vojenské základny.

Americké námořnictvo neuvedlo, kde přesně se havárie udála, jen oznámilo, že zahájilo operaci na vyzdvižení letadla z moře. Peking nicméně podle analytiků pravděpodobně ví, kde letoun spadl, protože má oblast pod neustálým dohledem.

„Čína se (trosky letounu) bude snažit najít a důkladně je prozkoumat s použitím ponorek a plavidel na průzkum ve velkých hloubkách," řekl stanici CNN Carl Schuster, bývalý vysoký činitel vojenské rozvědky americké armády pro oblast Pacifiku. Peking by podle něj mohl takovou operaci hájit obavami z možných dopadů na životní prostředí nebo se odvolat na právo odstranit cizí vojenskou techniku ze svých teritoriálních vod.

Takový přístup by však s sebou nesl značná politická rizika, domnívá se Collin Koh z Rajaratnam School of International Studies (RSIS) v Singapuru. „Pokud by se otevřeně pustili do něčeho takového, riskovali by zhoršení vztahů s USA. Nevěřím, že by na to měl Peking žaludek," řekl. „Můžeme však očekávat, že Číňané budou jakoukoliv záchrannou operaci Američanů zblízka sledovat a udržovat si o ní přehled," dodal.

Snaha o vyzdvižení vraku může být podle Schustera složitá a Američané proto v oblasti zřejmě budou muset nechat některé svoje lodě poměrně dlouhou dobu. Americká plavidla s potřebným vybavení jsou schopna dorazit na místo za deset až 15 dní, záchranná akce pak může trvat i několik měsíců. Námořnictvo se přitom zřejmě nespokojí s možností zničit vrak letadla torpédem, protože by nemělo jistotu, že by v moři nezbyl kus vybavení, který by nechtělo vidět v cizích rukou.

Podobný problém jako Američané již řešila i Británie a Japonsko. Loni v listopadu se zřítil stroj F-35B z britské letadlové lodi Queen Elizabeth ve Středozemním moři. Ministerstvo obrany pak v lednu potvrdilo, že jej v prosinci vyzvedlo, protože panovaly obavy, že se o to pokusí Rusko.

Do Tichého oceánu se zase v roce 2019 zřítila stíhačka F-35 japonského letectva a rovněž panovaly obavy, že se její trosky pokusí najít Čína nebo Rusko. Stroj však tehdy havaroval v plné rychlosti a podařilo se z něj najít jen malé části. Při nehodách během vzletu či přistávání je nicméně rychlost stroje výrazně nižší, a letoun se tak poškodí méně.