Dva roky v napětí a nejistotě

Již téměř dva roky žijeme v neustálém napětí a nejistotě. Do značné míry to má na svědomí odcházející vláda premiéra Babiše, která upřednostňovala politické a tím i předvolební zájmy před smysluplným rozhodováním. Je především její „zásluhou“, jaké zadlužení má naše země. Vzpomínám na opakovaná vyjádření paní ministryně, která se „pasovala“ na přední ekonomku a ekonomickou prognostičku nejen u nás, na výtky, že v době, kdy se ekonomice daří, je nutné myslet na zadní vrátka: „Nestrašte, máme nejnižší zadlužení ze všech zemí EU“.

Předseda vlády se v době, kdy to bylo ještě možné, nepostavil za obhajobu atomové energie jako energie čisté, nikdy se neodvážil oponovat dominantním rozhodnutím prezidenta a nyní, kdy se konečně musel smířit s volební porážkou, jeho svita a příznivci dělají a určitě budou dělat všechno pro to, aby nové vládě její rozhodování co nejvíce ztěžovali.

Velkým problémem bude určitě sestavení nového rozpočtu a následné rozpočtové provizorium, ale jiné řešení zřejmě není nasnadě, protože rozpočet připravený odcházející vládou by znamenal další enormní zadlužování.

Jedním z nejproblematičtějších dědictví, které odcházející vláda té nové zanechala, je však neuvěřitelné rozdělení společnosti. Vznikly dva naprosto nesmiřitelné, přímo nenávistné tábory, takže zatím si opravdu nedovedu představit způsob, jak by bylo možné dosáhnout toho, aby se ty nejostřejší hrany vzájemného nesouladu dařilo postupně uhlazovat.

Nastupující vládě tudíž opravdu není co závidět, ale je zde alespoň naděje, že se naše republika konečně snad vrací na cestu, která se nám naprosto nečekaně otevřela bezprostředně po „Sametové revoluci“.

Je tak před námi přece jen nadějné období a já vám všem ve Vaší redakci, Vašim rodinám přeji příjemné prožití vánočních svátků, dobré zdraví a brzký konec onoho co vidového šílenství v novém roce, ale také abyste svými příspěvky v časopisu Echo nadále uváděli reálný a nezkreslený pohled na to, co se v naší zemi děje.